Ředitel hradu Václav Lojín dodnes mluví o křivdě a o krádeži za bílého dne.
"Velká část sbírkového fondu je bohužel dost poškozena. A nejen kvůli zubu času. S předměty se za éry národního výboru a pak Národního památkového ústavu nenakládalo, jak by si zasloužily. Nacházíme díry v obrazech, rozbité porcelánové a skleněné předměty," líčí historik a archivář Vladimír Vlasák. Pro loketský hrad pracuje a má na starosti vše, co s návratem sbírky souvisí.
Cennosti utrpěly při převozu
Celkový stav kolekce 8 500 kusů starožitností podle něho naznačuje, že k mnoha poškozením mohlo dojít v roce 1992 při překotném nešetrném převozu. Zatímco teď potrvá stěhování do Lokte skoro rok, tehdy se odvoz odehrál během dnů a týdnů.
Památkáři se pak postarali o to, aby loketská sbírka byla prohlášena za kulturní památku. Podle ředitele hradu Václava Lojína čistě účelově, aby návrat starého porcelánu, skla, obrazů, zbraní, nádobí, nábytku a dalších věcí co nejvíce ztížili.
"A tak kulturní památkou je například porcelánová mísa, kterou dostáváme ve střepech. Stejně jako asi nejcennější kus - oltářní obraz Augusta Corduse z 16. století," krčí rameny Vlasák.
Přivezené předměty (zatím 5,5 tisíce z celkem 8,5 tisíce inventárních položek) čeká postupné restaurování. "Je nutné vytvořit nějaký finanční fond. Budeme žádat i stát, aby nám přispíval," poznamenal Lojín.
Zloději ukradli přes tisíc exponátů
Ředitel hradu upozornil, že za posledních padesát let stát neinvestoval do ochrany sbírky prakticky nic. Vzpomíná, jak vedení památkového ústavu ospravedlňovalo odvoz sbírky obavou, aby ji město nerozprodalo. Přitom se od té doby z památkářských depozitářů ztratilo z loketské kolekce víc než tisíc kusů. Nikdo neví, kde skončily. Policie věci ani pachatele nenašla.
"Bojujeme o to, abychom dostali aspoň karty k věcem, které byly po roce 1992 ukradeny.
Když je policie dnes najde, tak my o ně vlastně nemůžeme ani požádat a věci se vrátí zloději. Teď už máme dojednáno, že karty dostaneme. Zatím ale ani přesně nevíme, co všechno se ztratilo," uvedl Lojín.
Expozice nebude kompletní
A Loket zřejmě nedostane zpět sto procent sbírky. Lojín to ukazuje na příkladu souboru minerálů, o kterých se jen náhodou dozvěděl, že je má zapůjčené mariánskolázeňské muzeum.
"Ze známosti mi volal tamní ředitel, že už Goethovu sbírku minerálů nepotřebují a jestli ji chceme zpět. Má od památkářů předávací protokol, ale v našem seznamu tahle věc není. A takových příkladů určitě bude více."
Do konce dubna město na hradě dokončí depozitář, kam se sbírka uloží. Některé vrácené předměty už může veřejnost na hradě vidět vystavené.
"Dřevěné plastiky, nábytek, zbraně, doplnili jsme výstavu porcelánu. Kvalitní expozice se ale budou z dovezených předmětů zpracovávat později. Na nic jiného než na stěhování teď není čas," řekl Vladimír Vlasák.
Ředitel Lojín se stále vrací k okamžiku, kdy Loket v roce 1992 neprávem o skvost na příštích 22 let přišel. Tvrdí, že šlo o naschvály památkářských šéfů vůči vedení radnice. Město se pak po celou dobu domáhalo majetku marně. Chyběl důkaz, že mu sbírka patří. Originál soupisu předmětů s údaji, kdy a za kolik je Loket pro své muzeum kdysi nakoupil, přitom ležel památkářům ve skříni.
Až v roce 2011 přišel tehdejší ředitel Národního památkového ústavu v Lokti Tomáš Wizovský s informací, že seznam existuje.
"Sáhl do šuplíku a knihu vyndal. Tím nám prokázal neocenitelnou službu," pochválil Wizovského bývalý starosta Jaroslav Hlavsa (více o seznamu čtěte zde). Teprve pak se věci daly do pohybu.
