Mezi poletujícími vločkami a v mrazivém větru se snažili lidem vysvětlovat, proč by o Zařízení na energetické zpracování odpadu, jak zní oficiální název spalovny, mělo rozhodnout právě referendum. Hlasování by chtěli spojit s letošními volbami do zastupitelstva kraje.
„Jde to dobře. Stojíme tu jen pár hodin a už máme takřka pět desítek podpisů. Lidé nás neodmítají,“ řekl odborník na spalovny Matěj Man z Arniky, který společně s dalšími dvěma kolegyněmi přijel do Chebu pomoci s organizací.
„Podobné akce bude sdružení Pro Cheb organizovat do léta. Archy je možné také podepsat v provozovnách Tipsport v Břehnické ulici a Šance na náměstí Krále Jiřího,“ dodal s tím, že jakmile podepíše potřebný počet obyvatel, tedy deset procent oprávněných voličů, zastupitelstvo musí vyhlásit referendum.
„Ačkoli náš spolek nevznikl jen kvůli spalovně, tohle téma nás samozřejmě velice zajímá. Chtěli bychom celou věc dovést do referenda, protože si myslíme, že o tak důležité věci, jako stavba spalovny bezesporu je, by si měli lidé rozhodnout sami,“ konstatoval jeden z členů iniciativy Pro Cheb Michal Tancoš.
Ten vysvětluje, že sdružení zároveň po městu požaduje zlepšit třídění, kdy by měl vytříděný odpad tvořit 60 procent z celkového množství. Kromě toho by aktivisté chtěli, aby město své obyvatele k třídění odpadu více motivovalo. „Jednoduše řečeno: Kdo víc třídí, ať míň platí,“ konstatuje Tancoš.
Úvahy o referendu jsou podle starosty předčasné
Podle starosty Petra Navrátila jsou úvahy o referendu předčasné. „Jsem rád, že se lidé zajímají o své okolí, že mají další informační kanál, ale v současné době není ještě podrobně spočítaná ekonomika. Myslím si, že lidé zatím nemají podstatné informace, aby se mohli kvalifikovaně rozhodnout.“
S tím ale Matěj Man z Arniky nesouhlasí. Podle jeho slov je podrobná projektová dokumentace k územnímu řízení hotová.
„A tam je možné veškeré poklady najít. Ano, bude se ještě zpracovávat stavební dokumentace, ale ta bude řešit třeba to, jestli fasáda bude zelená a kolik tam bude oken. Myslím, že teď je na referendum nejvyšší čas,“ vysvětlil.
Spalovnu plánuje v Chebu na Švédském vrchu postavit společnost Terea. Ta patří z poloviny Chebu, z druhé poloviny společnosti Gelsenwasser z Německa.
„Jsme v demokratickém státě. Ať se každý vyjádří. S tím nemám problém,“ uvedl v souvislosti se sbíráním podpisů jednatel a technický ředitel Terey Steffen Zagermann.
Lidem vadí spalovna jen několik desítek metrů od obytných domů
Stavba spalovny se od samotného začátku potýká s odporem části chebské veřejnosti. Proti jsou zejména obyvatelé Švédského vrchu. Vadí jim, že spalovna vyroste jen několik desítek metrů od obytných domů. Podle jejich mínění investor nedává záruky, že provoz bude bezpečný a bez vlivu na životní prostředí.
Lidé také volají po dalších informacích. Zajímá je, jak se bude likvidovat odpad, který spálením vznikne, a na jaké úložiště se bude vozit nebezpečný popílek. A chtějí i další záruky. Panovaly dokonce obavy, že se do Chebu bude vozit odpad ze zahraničí. Takové informace však investor odmítl.
„Odborníci spočítali, že spalovna normám vyhovuje. Ale stejně vyhovoval i obchvat a podívejte se, jak jsou z něj teď lidé v okolí nešťastní. Byl bych rád, kdyby se obě ekologické zátěže, tedy obchvat i spalovna, posuzovaly dohromady. Na nás, kteří tady žijeme, budou přece působit obě společně,“ uvedl jeden z místních obyvatel Karel Vokáč.
Zařízení má mít roční kapacitu 20 tisíc tun komunálního odpadu. Samotný Cheb by mohl dodat asi sedm tisíc tun. Počítá se proto s účastí okolních obcí. Na Sokolovsku ale vzniká další spalovna.
Společnost Sokolovská uhelná plánuje ve stávající elektrárně ve Vřesové odpad přidávat k uhlí. Předseda představenstva SUAS František Štěpánek uvedl, že spalovna na Sokolovsku může kapacitně obsloužit celý kraj.
„Máme spočítáno, že bychom mohli spálit až 200 tisíc tun, přičemž kraj ročně vyprodukuje 50 až 60 tisíc tun odpadu,“ doplnil.
