„Ještě nikdy jsem na radnici nezažil tak smutné chvíle, jako při dokončování rozpočtu na rok 2022. Stagnující příjmy, rapidně rostoucí výdaje. Do toho nám na stole přistálo rozhodnutí ministerstva financí, které zamítá odvolání města Cheb proti pokutě za porušení pravidel při dotační akci na vybudování areálu na levém břehu Ohře. Prakticky ihned musíme státu zaplatit 28 milionů korun! Platíme za chyby, které na radnici před lety udělala úplně jiná úřednická a politická garnitura,“ napsal chebský starosta Antonín Jalovec na svém Facebooku.
Připomněl, že odvolání proti pokutě město podalo 28. srpna 2015, jen jeho projednávání tak trvalo více než šest let.
Město dostalo pokutu za výběr zhotovitele. Výběrové řízení na stavbu rozsáhlého sportovního areálu na levém břehu Ohře, ve kterém šlo o zakázku za více než 160 milionů korun, bylo podle kontrolorů ROP Severozápad diskriminační.
Cheb tehdy požadoval, aby budoucí zhotovitel vlastnil v blízkosti města výrobnu asfaltové směsi, takzvanou obalovnu, nebo aby měl dodávky asfaltu smluvně zajištěné. Podle Nejvyššího správního soudu však taková podmínka některé firmy při veřejné soutěži znevýhodnila.
„Z toho, co vím, si nemyslím, že tu chybu někdo udělal zištně či záměrně. Nejspíš si jen autor dokumentu, tedy někdo z úředníků, neuvědomil, že kritéria pro dodavatele asfaltu jsou příliš přísná a v okolí Chebu je vlastně splňuje jen jedna obalovna. Kdyby stejná kritéria měli na Plzeňsku či ve Varech, asi by to prošlo bez problémů,“ zamyslel se starosta.
„Proti pokutě podnikneme všechny možné kroky, ty nás ale povinnosti nyní zaplatit nezbaví,“ doplnil.
Cheb už dostal pokutu za lavičky
V souvislosti se stavbou areálu na levém břehu řeky Ohře dostal Cheb další pokutu. Letos v květnu Nejvyšší správní soud potvrdil rozhodnutí o pokutě 300 tisíc korun. Sankci vyměřil v roce 2016 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rovněž za pochybení v tendru. Antimonopolní úřad městu Cheb vyčítal to, že požadovalo po soutěžících firmách dodání konkrétních výrobků, což zákon nepovoluje.
„Uvádění specifických označení zboží je zákonem zakázáno, neboť jsou tak znevýhodněni dodavatelé, kteří nabízejí technicky obdobné řešení, nikoliv však přímo požadovaný konkrétní výrobek. Postup zadavatele pak mohl mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky,“ zdůvodnil pokutu tehdejší předseda ÚOHS Petr Rafaj s tím, že v zadávací dokumentaci výběrového řízení byly odkazy na konkrétní lavičky, stojany na kola, pítka, informační tabule, odpadkové koše a další položky.
„Jakkoli předmět veřejné zakázky byl specifický a z architektonického hlediska mohl odůvodňovat použití atypických prvků určitých rozměrů a určitých vlastností, neodůvodňovalo to ještě samo o sobě nutnost použití konkrétních výrobků konkrétního výrobce,“ konstatoval Nejvyšší správní soud.
Dodal, že z architektonického hlediska je lhostejné, který výrobce požadované atypické prvky dodá. V zadávací dokumentaci mohly být popsány obecně pomocí charakteristik, jako jsou rozměry, fyzikální a mechanické vlastnosti, tvar, barva, materiál či povrchové vlastnosti. Daly by se pak například zakázkově vyrobit.
