„Jde o poslední fázi revitalizace chebského letiště. V předchozích letech se už něco udělalo a na základě těchto oprav dostal provozovatel povolení k dočasnému používání. To ale příští rok končí. Pokud by projekt nebyl kompletně dokončen, hrozí, že certifikát bude odebrán a letiště by opět nemohlo sloužit pro standardní lety menších letadel. To je důvod, proč chceme peníze investovat. Je třeba, aby to povolení bylo definitivní a aby letiště dostalo certifikaci nastálo,“ vysvětlil chebský starosta Antonín Jalovec.
V rozpočtu na příští rok se na letiště počítá s částkou 12 milionů korun. „Byl jsem ubezpečen, že projekt bude výrazně levnější. Nicméně je třeba si přiznat, že jde o poměrně specifickou práci, kterou nemůže dělat jen tak nějaká firma. A je otázkou, s jakými nabídkami půjdou firmy do soutěže,“ doplnil starosta.
Podle jeho slov se jedná o část vedle již opravené dráhy a zároveň o příjezdovou část manipulační plochy. Radnice by chtěla, aby opravy skončily ještě před zahájením tradičního leteckého dne. „Vše musí být hotovo do 20. června roku 2020. Úřad pro civilní letectví nám povolil do té doby letiště provozovat v režimu zkušebního provozu,“ potvrdil už před časem správce letiště a místopředseda chebského ultralight clubu Luděk Matějíček.
První a tehdy jediné letiště v zemích Koruny české bývalého rakousko-uherského mocnářství začalo sloužit 1. července 1917. V roce 1918 pak bylo chebské letiště jediným funkčním vojenským letištěm na území nově vzniklé Československé republiky. Právě tady získala svoje první letadla rodící se Československá armáda.
Za první republiky zde sídlila významná letecká škola. Po Mnichovu prostor využívala německá armáda. Při náletu spojenců bylo v závěru 2. světové války letiště téměř zničeno. Poté sice došlo na opravy, ty však nebyly provedené kvalitně. Podle všeho zřejmě tehdy dělníci do děr pouze nalili betonovou směs bez podkladových vrstev.
Po čase se tak „záplaty“ začaly drolit a propadat. Stav dráhy byl natolik špatný, že ji Úřad pro civilní letectví zakázal používat. Lehká letadla startovala a přistávala na vedlejší travnaté ploše. Stát však opravu dráhy neplánoval, a tak o ni město požádalo. Slíbilo, že pokud mu ji stát převede, poškozenou ranvej opraví. Po prvních etapách oprav tak mohlo letiště opět přivítat i větší letouny, které pro start a přistání potřebují zpevněnou plochu.
