Právě to je jedním z prvních úkolů nového ředitele Správy přírodních léčivých zdrojů a kolonád Václava Benedikta. „Do léta ale terasu zpřístupníme,“ prohlásila primátorka města Andrea Pfeffer Ferklová.
Jak provozovat „dotační“ kavárnu?
Se zřízením kavárny v Zítkově pavilonu na terase to ale podle ní bude složitější. „Kavárnu bychom tam chtěli,“ zdůraznila primátorka. I v tomto případě ovšem město naráží na technický problém. V pavilonu totiž není topení.
Druhá komplikace spojená s kavárnou je legislativního rázu. Na nedávnou rekonstrukci kolonády totiž město využilo dotační prostředky. A to vylučuje komerční využití prostor. „Kavárnu by musela provozovat Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád, což není jejím posláním,“ vysvětlila primátorka Karlových Varů.
Bezpečnost zajistí instalování kamer
Na magistrátu proto nyní zjišťují, jakým způsobem obě tyto nesnáze odstranit. „Prověřujeme možnosti, jak do objektu pavilonu přivést teplo i to, zda bychom nedostali výjimku v případě budoucího provozovatele kavárny,“ doplnila Pfeffer Ferklová.
Navíc podle uvolněného radního Petra Bursíka zbývá dořešit bezpečnost pavilonu. Řekl to v souvislosti s krádežemi měděných prvků z objektu kolonády. „Zvažujeme proto instalování bezpečnostních kamera a jejich případné napojení na pult městské policie,“ doplnil Bursík.
Kulturní památka od roku 1958
Mlýnská kolonáda, jedna z ikonických staveb Karlových Varů, zdobí lázeňské město od roku 1881. Je dílem významného českého architekta Josefa Zítka a je největší ze čtyř karlovarských kolonád. V letech 1891 až 1892 se rozrostla o severní pavilon, kde je Skalní pramen. V Mlýnské kolonádě vyvěrá celkem pět léčivých pramenů: Mlýnský, Rusalka, Knížete Václava, Libuše a Skalní.
Současné kamenné kolonádě, která je kulturní památkou od roku 1958, předcházela jiná dvě díla. Nejprve to byla dřevěná promenádní hala z let 1792 až 1793, kterou v roce 1811 nahradila dřevěná empírová kolonáda Nového pramene postavená drážďanským stavitelem Johannem Augustem Giesselem.
