„V rámci zachování absolutní věrnosti originálu jsme chtěli střechu osadit stříbrošedým vzorem lemovaným břidlicí fialové barvy,“ konstatoval Miroslav Perout, ředitel obecně prospěšné společnosti Lázně Kyselka.
Problém je ale v tom, že ani stříbrošedá, ani fialová břidlice se už nikde netěží. Ke slovu tak přišly kvalitní barvy dovezené ze Španělska. „Barvení bylo sice časově i technologicky náročnější, ale výsledek stojí za to,“ pochvaloval si Perout. Výrobce přitom ručí za to, že barevnost neutrpí minimálně půl století. Samotná střecha vyrobená z německé břidlice, by pak měla vydržet alespoň 300 let.
Zkušený liberecký pokrývač Miroslav Chlup, který na Vilémíně pracoval, je zárukou, že se na střechu dostaly jen ty nejlepší břidlicové šablony. „Každou vzal do ruky a zkušeným okem, respektive uchem po poklepu zjistil, jestli by s tou konkrétní nemohly být někdy v budoucnu problémy,“ pochválil práci odborníka Perout.
Vilemína nebude jediným objektem areálu v Kyselce, který dostane břidlicovou střechu. „Už teď jsme poptávali tuto krytinu pro další objekty, jako je například lázeňská restaurace,“ potvrdil Perout.
Měděné listy vznikly podle fotek
Dalším detailem, který může na první pohled uniknout pozornosti, jsou měděné listy, které zdobí spodní stranu mansardy vily. Pasířská dílna jich vyrobila celkem dvanáct pouze podle fotografií. „Technická dokumentace se nedochovala,“ vysvětlil šéf obecně prospěšné společnosti Lázně Kyselka.
Z fotografií, které vznikly před rokem 2006, kdy se střecha vily Vilemína zřítila, se podařilo po jejich zvětšení a vyčištění vyčíst, jak ozdobné listy vypadaly. Teprve potom padlo rozhodnutí, obnovit i je. Pasíři proto museli podle Perouta vyrobit kopyto z pružného betonu, na které se navlékala ohřátá měď, kterou pak mistři vyklepávali do kýžené podoby.
S náročnou výrobou replik ovšem původní projekt renovace vily nepočítal, částka tedy nebyla součástí rozpočtu. „Tento problém nám pomohlo příspěvkem vyřešit ministerstvo kultury,“ uvedl Perout.
Připustil sice, že by bylo možné se k měděným ozdobám vrátit i později, dodatečná montáž by si ovšem vyžádala opětovnou stavbu lešení, což by bylo jak technicky, tak finančně náročné.
I když obnova lázeňského areálu není ještě zdaleka u konce, členové obecně prospěšné společnosti už s předstihem řeší, co by v jednotlivých objektech mohlo v budoucnu být. V polovině loňského prosince dokončili studii proveditelnosti a využitelnosti areálu. Její konečná podoba by měla být po vyjádření všech zainteresovaných institucí hotová letos v prvním čtvrtletí.
„Velmi obsáhle se věnuje sociálním službám,“ naznačil Miroslav Perout. Konkrétně pak seniorům. „Od rehabilitace po ubytování pro ně,“ upřesnil.
Právě vila Vilemína by podle dokumentu mohla sloužit jako domov pro seniory. Jeho kapacitu nyní s ohledem na platné normy prověřuje architekt. „Každopádně bychom v přízemní části objektu rádi zachovali velký sál. „V projektu revitalizace lázní totiž máme vybudování multifunkčního sálu,“ řekl Perout. Dvě další patra, kde byly původně byty, by ovšem mohla sloužit právě k ubytování seniorů.
