„Zvýšení poplatku může znamenat významné zhoršení dostupnosti indikované komplexní lázeňské péče pro nízkopříjmové skupiny obyvatel,“ potvrzuje obavy Eduard Bláha, prezident Svazu léčebných lázní ČR.
Konstatuje, že spíše než zvyšování poplatků očekával, že se poslanci budou věnovat diskriminaci lázeňských pacientů. Poslední novela zákona o místních poplatcích totiž způsobila, že děti a pacienti hospitalizovaní na území obce ve zdravotnickém zařízení na náklady veřejného pojištění poplatky platit nemusí, lidé v lázeňských zdravotnických zařízeních však ano.
„Na rozdíl od zahraničí poplatky nezohledňují délku ani účel pobytu či kategorii ubytovacího zařízení. Stanovení jejich výše a využití ponechává stát plně v gesci obcí,“ konstatuje Bláha s tím, že lázně vidí celou problematiku poněkud jinak.
Vedle odstranění diskriminace lázeňských pacientů a požadavku na odstupňování denní sazby podle délky pobytu je podle něj potřeba řešit například nedostatečnou kontrolu vybírání poplatku. „Ze statistik je patrné, že u menších ubytovatelů výběr vázne. Dosahuje jen několika desetin toho, co vyberou lázeňská zařízení,“ poukazuje na nesrovnalost Bláha.
Tradiční lázně netradičně a nově. Při léčbě se zkouší virtuální realita |
Zmiňuje i to, že hlavní lázeňské společnosti na řadě míst financují údržbu, obnovu a rozvoj lázeňské infrastruktury, tedy pavilonů, vrtů, minerálkovodů a podobně. „Je pravda, že jim ta infrastruktura patří nebo že ji spravují, ale na základě zvykového vydržení či místních vyhlášek ji bezplatně užívají nejen obyvatelé města a další veřejnost, ale i hosté konkurenčních ubytovatelů,“ dodává Bláha.
To je případ i Mariánských Lázní, kde velkou část lázeňské infrastruktury, včetně historické litinové kolonády, vlastní společnost Léčebné lázně Mariánské Lázně, patřící do skupiny Ensana.
„Žádný příspěvek od města na údržbu nedostáváme. Už dnes město na poplatku z pobytu vybere 55 milionů ročně, a pokud zastupitelé rozhodnou, že využijí možnost zvýšení na maximum, bude to 110 milionů. Nevím, jak rozhodnou naši zastupitelé, ale obecně se obávám, že když budou mít municipality prostor poplatek zvýšit, tak to prostě udělají,“ naznačuje ředitel společnosti Karel Kalivoda.
Pokud se to stane, a přesto náklady na provoz infrastruktury, kterou veřejnost i další ubytovatelé běžně využívají, půjdou plně za lázeňskou organizací, bude si podle ředitele muset tvrdě říct o náš podíl.
Chceme zkoumat vliv lázeňské léčby na civilizační nemoci, říká šéfka institutu |
„Bude to těžké a zřejmě o tom bude muset rozhodnout nějaká instance, například soud,“ říká ředitel společnosti s tím, že ročně společnost Léčebné lázně, která provozuje přibližně třetinu ubytovací kapacity ve městě, vynakládá na údržbu infrastruktury desítky milionů korun ročně.
„Co se týče zvyšování poplatků, tak pokud k němu skutečně dojde, budeme v evropském kontextu raritou. V sousedních státech je maximum tři eura denně, částka se ale snižuje v závislosti na sezoně. Navíc v mnoha zemích jsou lidé, kteří se léčí, od poplatku osvobozeni,“ tvrdí Kalivoda.
Starosta Mariánských Lázní Martin Hurajčík připomíná, že poplatek z pobytu je v Mariánských Lázních nyní na zákonném maximu, tedy 50 korun za osobu a noc.
„V tuto chvíli o zvýšení neuvažujeme. Pokud návrh na navýšení projde, můžeme o něm otevřeně diskutovat – společně se všemi dotčenými, tedy s ubytovateli i podnikateli v lázeňství. Tato debata se bez nich vést nemůže a ani nebude,“ ujišťuje.
Zároveň podotýká, že poplatek z pobytu není přímou zátěží pro provozovatele ubytování, protože jej hradí hosté. K tématu lázeňské infrastruktury dodává: „Opakovaně jsme deklarovali ochotu majetek převzít a v tuto chvíli jsme myslím blízko určité dohodě. Rád bych ale jednal o infrastruktuře jako o celku – včetně hlavní kolonády. Pokud ale někdo hovoří o soudech, rád bych zdůraznil, že město vždy jedná v zájmu spolupráce, nikoli konfrontace. “
Připomíná, že Mariánské Lázně se na údržbě infrastruktury aktivně podílí. „Vytvořili jsme takzvaný fond poplatku z pobytu, kam směřují více než dvě třetiny vybraných prostředků. Tento fond slouží na opravy, rekonstrukce a údržbu lázeňských nemovitostí. Mohou z něj čerpat i soukromé subjekty, pokud o to požádají. Místo varování před spory bychom spíš měli hledat společnou řeč,“ dodává starosta Hurajčík.
