„Lavičku jsme nainstalovali už v neděli. A trvalo to poměrně dlouho. Cheb, kde vyrostla sedmatřicátá lavička na světě, byl v tomto ohledu specifický,“ řekla jedna z iniciátorek projektu Lucie Poláková ze spolku Komunitní osvětové společenství, který za lavičkou pro Cheb stojí.
Podle jejích slov si technici, kteří lavičku vyrobili a přijeli ji i sestavit, budou instalaci v Chebu dlouho pamatovat. „Třeba proto, že ohromně lilo, takže jsme museli dvě hodiny čekat, až se počasí umoudří. Nebo také kvůli tomu, že lavička je usazená na svažitém terénu, což přineslo problémy při výrobě i při následné instalaci,“ zavzpomínala Poláková.
Doplnila, že vzhledem k tomu, že specialisté upravovali polotovary přímo na místě, bylo osazování lavičky pro členy společenství a často i pro kolemjdoucí zajímavým zážitkem.
„Sledovali jsme, jak dvojici techniků z Nového Boru lavička roste pod rukama. A snažili jsme se o ně dobře postarat. Vše se podařilo, a tak každý, kdo šel kolem, už mohl lavičku vidět v takřka finální verzi. Umělecké dílo ale zatím zůstalo bez skleněných artefaktů. Dvě rudá srdce a jednoho zeleného šneka lavička získala až v průběhu slavnostního odhalení, které se uskutečnilo v pondělí v 17 hodin,“ upřesnila Poláková.
Mezi prvními, kteří měli čest se na lavičku posadit, byl kromě chebského starosty Antonína Jalovce a členů komunitního společenství také textař, politik, diplomat, ale i mluvčí a poradce prezidenta Václava Havla Michael Žantovský. Právě jeho organizátoři požádali, aby u příležitosti slavnostního odhalení lavičky pronesl několik vět.
„Máme štěstí, že v ten samý den se v chebském kině Svět uskutečnila premiéra filmu Havel. Proto jsme hned po slavnostním odhalení zamířili do kina, kde jsme pro dárce zarezervovali celý sál, aby si mohli film vychutnat,“ konstatovala Poláková.
Podle jejích slov na lavičku přispělo od loňského března přibližně 150 individuálních dárců, a to v částkách od 200 až do 50 tisíc korun. Celkem se ve veřejné sbírce vybralo 192 tisíc korun, zbývající část potřebnou pro výrobu a instalaci uměleckého díla doplatila společnost Accolade, která má na Cheb vazby prostřednictvím průmyslového parku.
„Shodou okolností získalo naše společenství kontaktní místo ve Špalíčku, v těsném sousedství lavičky. Takže se dá říci, že budeme ti, kteří o ni budou pečovat, denně ji otírat a oprašovat,“ doplnila Poláková, která věří, že na lavičce rádi usednou zejména ti, kterým nejsou Havlovy názory cizí.
Vždyť i na stolečku nechybí v angličtině známá Havlova věta o pravdě a lásce, která vítězí nad lží a nenávistí. Souhlas s umístěním lavičky organizátoři získali od památkářů i Dagmar Havlové. Ta v dopise přímo zmínila, že plánu požehná.
Myšlenka takzvaných Havel’s Place v symbolické podobě dvou křesílek a kulatého stolku pod stromem se stala významnou poctou památce Václava Havla. Lavičku navrhl světoznámý architekt a designér Bořek Šípek, dlouholetý přítel Václava Havla. Přišel s velmi jednoduchým designem - dvěma zahradními křesly z kovu a dřeva, které spojuje kulatý stolek, jehož středem prorůstá strom.
Originální památník má sloužit jako místo vyzývající k usednutí a přemýšlení, k navazování nových kontaktů, rozvíjení dialogu či naslouchání myšlenkám druhých. Místa tak symbolizují otevřenost. Sám autor instalaci nazval Hovoří demokracie.
