„Chladnější začátek jara v letošním roce totiž posunul první rojení až na 10. května, což je nejpozdější datum od roku 2016,“ vysvětluje Lenka Hájková z oddělení biometeorologických aplikací Českého hydrometeorologického ústavu.
Ve většině lesů na území Karlovarského kraje tak dochází v těchto dnech k druhému rojení, to třetí ale už kůrovec do podzimu nestihne, shodují se odborníci. Počet generací v roce je přitom klíčová informace, určuje totiž potenciální nárůst napadeného dříví. Kůrovec z jednoho napadeného stromu při druhé generaci ohrožuje až deset dalších stromů, při třetí pak z těchto deseti stromů dalších sto.
„To se stalo v roce 2018, protože bylo sucho a teplo. Tehdy bylo u nás poprvé v historii dosaženo úplné třetí rojení a kůrovec byl opravdu velký problém,“ dodává Hájková.
S kůrovcem se ve svých lesích ve velkém potýkalo v několika posledních letech například město Cheb. Správci porostů museli napadené stromy vytěžit a problémové smrky nyní postupně nahrazují nejčastěji buky nebo jedlemi.
„Letošní počasí nám v boji s tímto škůdcem opravdu pomohlo, ale je třeba vědět, že kůrovec z přírody nezmizel. Je tu stále a boj s ním musí pokračovat. I proto je třeba nadále dělat podrobný monitoring zdravotního stavu lesních porostů,“ upozorňuje Josef Kubát, jednatel společnosti Lesy města Chebu, která spravuje lesní pozemky o rozloze téměř tři tisíce hektarů.
Kvůli kůrovci se v předcházejících letech mohutně kácelo třeba také v parku kolem státního zámku Kynžvart. Nálety lýkožrouta tamní smrkové porosty zcela zdecimovaly.
Odborníci však tehdy kácení přivítali. Smrky totiž byly do parku dosazované za minulého režimu živelně, bez ohledu na původní projekt a záměr architekta. Jejich vykácení a následná úprava pozemků je do budoucna šance, jak celému parku, který je národní památkou, rychleji vtisknout původní podobu.
Smrky rostou třikrát rychleji
Organizace Lázeňské lesy Karlovy Vary spravuje lesy v okolí lázeňského města o rozloze více než dvou tisíc hektarů včetně části lesů u Staré Role, Andělské Hory, Cihelen a Počeren. Podle ředitele Stanislava Dvořáka letos vedle nižších teplot pomáhá i vydatnější déšť.
„V celkovém objemu výskytu kůrovcového dřeva tak zaznamenáváme znatelný úbytek, a to až o padesát procent,“ konstatuje Dvořák a pokračuje: „Stále se však potýkáme s dozvuky sucha z uplynulých let. Část porostu, hlavně v nižších věkových třídách, navzdory letošním vydatným srážkám uschla. Šlo o nezvrtaný proces, stromy už byly suchem z minula příliš poznamenané.“
Ředitel Lázeňských lesů má ale i dobré zprávy. Půdní sondy opakovaně ukázaly, že úroveň spodní vody je letos na Karlovarsku výrazně lepší a půdní profil je nasycený. To se podle Dvořáka projevuje i na kvalitě mladých lesních porostů.
„Stromy od dvou do patnácti let mají letos enormní přírůstky. U mladých smrků jsme dříve zaznamenávali roční přírůstek kolem třiceti centimetrů, letos je to i přes metr,“ řekl.
Největší starosti tak má aktuálně správce karlovarských lázeňských lesů paradoxně s lidmi. „Ve dvou našich největších lesních kavárnách Goethova vyhlídka a Svatý Linhart funguje letní provoz od pondělí do neděle deset hodin denně a chybějí nám brigádníci. Za každou pomocnou ruku teď budeme fakt rádi,“ uzavírá Dvořák.
