Zámek by poté mohl lidem představit například památku UNESCO, kynžvartskou daguerrotypii. Předchůdkyni současné fotografie odborníci označují za technický poklad.
„Hledáme zhotovitele a věříme, že se jej podaří vysoutěžit,“ řekl s notnou dávkou opatrnosti kastelán Ondřej Cink. A má k tom důvod. Již rozjetou stavbu nejprve zastavily technické problémy, které se objevily po odkrytí podlahy, následně doplatila i na skokový nárůst cen.
„Uprostřed místnosti povede pod podlahou kolektor pro sítě a vzduchotechniku, která pomůže vytvořit v celém prostoru stabilní prostředí vhodné pro uchování uměleckých děl. Jenže jak to u památek bývá, ukázalo se, že skladba podlahy v budoucím výstavním sále je jiná, než se ze starých projektů a několika provedených sond předpokládalo,“ řekl kastelán.
Základy sloupů, které nesou část stropu, jsou totiž větší a zasahují do cesty uvažovanému kanálu. „Stavbu jsme zastavili a následně museli specialisté vymyslet jak dál. Další problém vyvstal v podkrovní místnosti, kde bude umístěna vzduchotechnika, jež vytvoří mikroklima ve výstavním prostoru,“ popsal Cink problémy.
Projektant se tak musel popasovat s požadavkem na vyšší nosnost konstrukce, která celé zařízení ponese, protože váha vzduchotechniky se po přepracování projektu změnila. Největší klacek pod nohy však hodila projektu inflace. Poté, co ceny stavebních materiálů vystřelily vzhůru, firma otevřeně přiznala, že je nad její síly dodržet vysoutěženou cenu a z projektu vycouvala.
Původně přitom mělo otevření nové expozice obohatit rok 2023, který byl na Kynžvartu plný oslav. Tehdy totiž uplynulo rovných 250 let od narození kancléře Klementa Václava Metternicha, jehož přičiněním získal Kynžvart svou současnou podobu. Přesně to bylo 15. května.
Historické příběhy podobné bulváru dokážou oslovit i současné čtenáře |
Nová expozice má lidem přiblížit Metternichovu sběratelskou vášeň a poodhalit její ohromnou šíři. Po jejím otevření návštěvníci spatří unikáty, z nichž některé jsou dosud ukryté v depozitářích, a veřejnost je tak uvidí vůbec poprvé. Ve výstavní síni, která vzniká v dosud uzavřeném křídle zámku z bývalých koníren, se objeví například cenné reliéfy dánského sochaře Bertela Thorvaldsena či soubor čtyř deskových obrazů od Bernharda Strigela.
Trasu k vzácné k daguerrotypii ozdobí také předměty z egyptologické sbírky včetně dvou dřevěných rakví. Mezi „předskokany“ památky UNESCO budou i nejstarší zámecké rukopisy pocházející z 12. až 14. století, návštěvníci možná zahlédnou i vůbec nejstarší svazek zámecké knihovny, kodex z 8. století.
Nebudou chybět další unikáty, například numismatická sbírka kancléře, kolekce asijského umění včetně umně vyřezané loďky ze slonoviny, nejrůznější grafické listy či soubor nejstarších violoncell na území republiky. Na čestném místě se ve vzduchotěsné vitríně objeví daguerrotypie.
Pro kancléře Metternicha bylo měření času zásadní. Kynžvart odhalí detaily |
„Prostředí, ve kterém ji budeme uchovávat, má za cíl zpomalit degradaci obrazu. Jde o kovovou destičku, na níž jsou nanesené různé chemikálie, a ty přes naši snahu stále reagují,“ upřesnil Cink.
Daguerrotypie je první prakticky užívaný komplexní fotografický proces, předchůdce dnešní fotografie. Nese jméno svého tvůrce Louise Jacquese Mandé Daguerra, francouzského malíře a vědce. Na Kynžvartské daguerrotypii je zachycen Daguerrův umělecký ateliér.
Kancléři Metternichovi ji vynálezce daroval ve stejném roce, kdy si svůj objev nechal patentovat. Kynžvartská daguerrotypie je od roku 2006 movitou národní kulturní památkou, od dubna 2018 je zapsaná na prestižní seznam dokumentů UNESCO Paměť světa.
V sobotu 5. dubna zahájí zámek Kynžvart novou jarní sezonu. Památka přivítá návštěvníky v tradičních zimních návštěvních časech, a to v úterý a ve čtvrtek od 12:45 do 15 hodin, navíc se otevře i o víkendech, a to od 9 do 16 hodin.
V sobotu 5. dubna v 10 hodin také v zámeckém návštěvnickém centru zahájí výstava, která milovníkům historie, umění i moderních technologií nabídne unikátní zážitek prostřednictvím 3D fotografií zámku i vybraných historických artefaktů. Autorem je Štefan Brštiak ze Správy státního zámku Kynžvart.
20. dubna 2022 |
