Kopii busty ze sousoší Herma nesoucího malého Dionýsa od Praxitela, vyrobili v 19. století v Německu. Podle kastelána kynžvartského zámku Ondřeje Cinka byla součástí původní Metternichovy sbírky.
„Po válce se ze sbírkových předmětů z různých památek vytvářely slohové expozice. Nebylo přitom důležité, odkud daná památka pochází,“ uvedl Cink. Takový osud potkal i bustu Herma.
Ta v roce 1955 putovala na klasicistní zámek do Dačic. „Později skončila v depozitáři,“ upřesnil Cink. Hledání podobných památek kastelán přirovnal k detektivní práci, kdy se hledají staré protokoly. „Když se památka najde, a jinde pro ni není využití, vrací se do původního objektu,“ vysvětlil Cink s tím, že tento trend razí Národní památkový ústav od 90. let minulého století.
Hermova busta se tak do Kynžvartu vrací po rovných 70. letech. „Na zámku máme zajímavou kolekci sádrových i mramorových soch a bust. Hermes ji sceluje,“ řekl kastelán.
Želvová polévka i mořský jazyk. V Kynžvartu mají 190 let starý jídelní lístek |
Sedm dekád se ovšem na stavu busty podepsalo. Než ji na zámku znovu vystaví, musí projít odborným ošetřením.
„Byl bych rád, kdybychom to stihli ještě v letošním roce do září či října. Nejsem si ale jistý, jestli se to podaří. Nejpozději v březnu až dubnu příštího roku ale Herma vystavíme,“ doplnil Ondřej Cink.
Restaurovaný obraz císaře Františka I. se vrací na kynžvartský zámek |
Jak správa kynžvartského zámku informuje na svých webových stránkách, sousoší Herma s malým Dionýsem patří k významným dílům řeckého sochařství 4. století před naším letopočtem. Hermés, posel bohů a ochránce poutníků, je v řecké mytologii známý svou vynalézavostí, rychlostí i smyslem pro humor.
„Na původním sousoší, které bylo připisováno Praxitelovi, drží malého Dionýsa, boha vína a radosti, a podává mu hrozen. Tato scéna spojuje Hermovu roli průvodce a ochránce s dionýským motivem života, smyslnosti a radosti,“ stojí v prohlášení zámku k návratu busty.
