„Chtěli bychom nejprve začít opravovat kapličku v lese. Poté bychom se vrhli na daleko větší zastavení, které stojí na louce,“ uvedl Pospíšil. Podle předpokladů by první zastavení křížové cesty mohlo být opraveno během léta a druhé do konce letošního roku.
Pracovat by se mělo podle historických postupů, kapličky například budou mít vápenné omítky. Zatím není jasné, kdy se podaří uvést do původního stavu i zbylá zastavení křížové cesty. Vzhledem ke značné degradaci drobných zděných staveb to však nebude jednoduché.
Část křížové cesty k areálu Maria Loreto čeká obnova, levné to ale nebude |
Pospíšil odhadl, že náklady na jejich opravu by mohly přesáhnout částku 30 milionů korun. Nadace se proto bude snažit získat na záchranu cesty dotace nebo podporu dárců. Plány komplikuje také to, že některé kapličky nejsou v majetku města. Stojí na soukromých pozemcích, a je proto nutné s majiteli jednat o součinnosti při opravách.
Křížová cesta, která se vine okolím poutního místa Maria Loreto, pochází ze 17. století. Je ojedinělá tím, že měla devětadvacet zastavení, což je poměrně raritní počet. Přibližně třetina kapliček však už nestojí.
„Některá zastavení se nacházela v místech, která jsou už dnes pod hladinou přehrady Jesenice. Další části cesty vedou po soukromých pozemcích a také se změnil ráz krajiny. Je jasné, že celou křížovou cestu se v její původní podobě obnovit nepodaří. Musela by částečně vést jinudy,“ naznačil Pospíšil.
Podle jeho slov by obnovená trasa měla lákat k vycházkám a podobně jako ta původní nabídnout lidem, kteří se po ní vydají, nejen příjemnou procházku, ale i duchovní rozměr.
Barokní křížová cesta vyrostla současně s budováním hrozňatovské Lorety jako připomínka na utrpení Ježíše Krista. V členité krajině kolem Starého Hrozňatova vznikla v letech 1664 až 1689. V kaplích na trase bylo ještě počátkem 20. století možné vidět celkem 127 dřevěných soch.
Poutní místo stojí už 360 let, jeho troskám dal naději odhodlaný rodák |
Zlomek se jich dochoval v muzejním depozitáři. U Božího hrobu se nacházel soubor kamenných plastik, který je možné vidět na místě bývalého hřbitova u Lorety, kde je dnes meditační zahrada. Poutníci procházeli celou cestu za zpěvu písní a modliteb necelé tři hodiny.
Po roce 1945 a odsunu německých obyvatel loretánská svatyně s velkou křížovou cestou ležící v pohraniční oblasti s omezeným přístupem zpustla a zchátrala. Díky hrozňatovskému rodákovi Antonu Hartovi z německého Waldsassenu, který společně s městem Cheb založil nadaci Historický Cheb, se krátce po revoluci podařilo Loretu i několik závěrečných zastavení křížové cesty obnovit.
