Restaurátoři na jejich obnově pracovali přibližně rok. Teď se vrátily na místo, které ještě v polovině minulého století zdobily.
„Když jsem je viděla poprvé, prakticky nebylo možné poznat, co na nich je, jak byly temné. V lepším stavu nebyly ani rámy. Museli jsme je svěřit restaurátorům. Teprve po jejich péči se obrazy znovu rozsvítily,“ řekla Iveta Levová, která má na radnici v Pomezí nad Ohří na starosti kulturu, obrazy v depozitáři objevila a jejich návrat vyjednala.
Tekutý poklad z Bečova je kompletní. Osm lahví se vrátilo z francouzského vinařství |
Podle odborníků pochází největší oltářní plátno z konce 17. století. Znázorňuje nanebevstoupení Panny Marie. Další dva historické tisky z konce 18. století zachycují sv. Isidora, patrona rolníků, zemědělců a dobré úrody, a sv. Notburgu, která je patronkou služebných a hospodářství.
Oba obrazy jsou zasklené a opatřené honosnými zdobnými rámy. V nich objevili restaurátoři vypodložení, tvořené silnou vrstvou starých německých novin.
„Obrazy se vrátily zpět domů před týdnem. Velkému plátnu jsme našli místo vpravo od oltáře pod dvojicí vitrážových oken. A dva zasklené tisky visí nalevo a napravo od oltáře. Přesně podle dobové fotografie, kterou máme k dispozici,“ upřesnila Iveta Levová s tím, že návrat obrazů je mimořádně cenným momentem celé obnovy objektu.
„Nejde jen o restaurovaná umělecká díla, ale o původní součásti kostela, které se po letech opět vracejí do svého historického prostředí. Společně s dalšími zachovanými a obnovenými prvky tak vytvářejí jedinečný celek a pomáhají navracet kostelu jeho původní charakter,“ doplnila.
Kostel sv. Jakuba Většího v někdejší pohraniční obci Mühlbach, dnes Pomezí nad Ohří, má pohnutý osud. Podle dobových zápisů zde byl kostelík už v 10. století. Několikrát byl přestavován a pamatuje i dobu, kdy po odsunu německých obyvatel osiřel a chátral. Po roce 1973 předala římskokatolická církev prázdný a odsvěcený kostel státu.
Vzácná kachlová kamna, o která se vedl spor, se dočkají obnovy |
První archeologický výzkum se zde uskutečnil po sametové revoluci v roce 1990, když památku převzalo chebské muzeum. Následně stavbu v dezolátním stavu získala do svého majetku obec. Ta začala s obnovou svatostánku v roce 2005.
V průběhu prací se podařilo odkrýt například unikátní fresku vytvořenou neznámým alsaským autorem. Jedná se o nástěnnou malbu, jejímž motivem je Kristus ve vinném lisu, obklopený vyobrazením sedmi svátostí. Odborníky je datována přibližně na začátek 15. století.
„Malba byla odhalena při kompletní opravě kostela v roce 2007. Co vím, tak freska Krista, který pracuje ve vinném lisu, je v oblasti střední Evropy naprostý unikát,“ konstatovala Levová. Dílo přežilo i díky tomu, že jej překrývalo až čtrnáct vrstev nátěru. Kostel je postupně opravován, dovybavován původním zrestaurovaným mobiliářem i díly současných autorů.
Vilu Vilemína v Kyselce oživují umělecké štuky, vrátí se na ni kopule |
„Využíváme jej pro kulturní akce. Ale také chceme, aby sloužil k duchovním účelům. Díky pochopení chebské farnosti se nám to daří. Míváme tu tři mše svaté do roka. Svatojakubskou, protože kostel je sv. Jakuba Většího, pak adventní před Vánoci a velikonoční,“ doplnila Iveta Levová.
Svatostánek se tak stává součástí obecních kulturních a společenských akcí a slouží při významných životních událostech. Konají se tu svatby i poslední rozloučení. Je místem setkávání, slavnostních okamžiků, vzpomínek i klidu a ztišení.
