Na podzim roku 1973 vznikl ženský pěvecký komorní soubor Orbis Pictus a vedl ho učitel Gerhard Höfer. Byl složen z větší části z pedagogických pracovnic různého zaměření. Obsazení sboru se postupně ustálilo na čtrnácti členech a repertoár sboru tvořily zejména lidové písně, ale i vlastní autorská tvorba. Toto pěvecké těleso se však během několika následujících let rozpadlo a v Ostrově se dospěláckým sborům příliš nedařilo.
Změna nastala až na podzim roku 1998, kdy na tehdy ještě existující Základní škole Klínovecká Ostrov byl založen nový sbor – jak jinak – na začátku opět učitelský a ryze ženský. Název tělesa byl trochu pozměněn, Orbis Pictus Ostrov, ale jasně navazuje na tradici zpěvaček z města.
I nově vzniklý sbor chtěl svým názvem odkazovat na obrazovou učebnici velkého učitele národů J. A. Komenského a podobně jako kdysi on chtěl ukazovat a přibližovat svět v obrazech hudbou i poezií. Od samého počátku stojí v čele tohoto uměleckého tělesa sbormistryně Lenka Kozohorská.
Lenko, kolik vám bylo let, když jste se poprvé ujala sbormistrovské hůlky a předstoupila před zpěváky?
Tenkrát mi nebylo ještě ani dvacet a zkušenosti s vedením sboru jsem neměla vůbec žádné. Ale sama jsem kdysi v různých sborech zpívala a navíc láska k hudbě je mi vlastní, proto jsem to zkusila a i dnes, po pětadvaceti letech, jsem za to velmi ráda.
Jste velmi muzikální, kromě pěveckého sboru působíte i v dalších hudebních tělesech. Kdy jste v sobě objevila hudební nadání?
K hudbě nás se sestrou odmalička vedla naše maminka, sama učitelka hudby. Hrála jsem na klavír a také zpívala v různých sborech. Muzika, ta je prostě součástí mě samé, bez ní si neumím svůj život vůbec představit a vedu k ní i své dva syny.
Mohla byste ve stručnosti charakterizovat oslavence, tedy pěvecký sbor Orbis Pictus Ostrov?
Náš pěvecký sbor začínal jako ženský, ale to se velmi rychle změnilo a dnes jsme již smíšený komorní sbor. Počet členů se pohybuje kolem 28 zpěváků a zpěvaček. Repertoár sboru je velmi pestrý, zpíváme skladby starých mistrů, písně lidové, ale i hudbu hodně současnou. Právě ta pestrost nás velmi baví. Členové sboru se scházejí na svých zkouškách pravidelně jednou týdně na půdě Základní školy Myslbekova.
Vystupujeme na různorodých akcích, ať už jde o vernisáže, různé oslavy, koncerty. Nejvíce jsem ale hrdá na každoročně plný ostrovský kostel sv. Michaela při vánočním koncertu. Rádi si také zveme spřátelené sbory ze širokého okolí, aby mělo ostrovské publikum možnost poznat i naši konkurenci. Sami se účastníme různých sborových přehlídek a soutěží a myslím, že naše město skutečně důstojně reprezentujeme.
Co je na práci se sborem to nejtěžší?
Je to práce s lidmi, často se musím obrnit obrovskou trpělivostí. Nejtěžší je sbor sezpívat, tedy to, aby výsledek zněl skutečně jako jeden silný hlas. Také trochu cítím, že nám scházejí nástupci, lidé mladší generace, kteří by sbor podpořili.
Prozradíte nám, co je vaším hnacím motorem pro tuto práci?
Nejvíce mě u této práce drží ten fakt, že nás to společné zpívání baví i po 25 letech. A několik zpěváků je ve sboru skutečně od samého začátku. Dále si neskutečně vážím nominace na ocenění Občan města Ostrova 2023, toto ocenění pak cítím jako poctu celému sboru.
Kdy budeme mít šanci sbor slyšet?
Koncert k pětadvacátému výročí sboru proběhne v neděli 21. května od 17 hodin v prostorách ostrovského Letohrádku. Srdečně všechny naše příznivce na koncert zvu, je určitě na co se těšit.
