Hlavním centrem Noci kostelů ve Františkových Lázních bývá tradičně chrám svaté kněžny Olgy. Co zde návštěvníky čeká?
Chrám bude otevřen od 14:00 do 21:30. Lidé si budou moci chrám prohlédnout, zapálit svíčku, nabrat svěcenou vodu nebo zapsat jména svých blízkých ke vzpomenutí během závěrečné modlitby. Hlavním bodem programu budou tradiční komentované prohlídky, které začnou v 17, 18:30 a ve 20 hodin.
Vaše komentované prohlídky patří k velkým lákadlům a bývají hojně navštěvované. Čím to je?
Snažím se lidem ukázat, že pravoslavný chrám není jen krásná stavba nebo muzeum. Každý detail tu má svůj význam, symboliku a příběh. Zároveň je to místo, kterým prošly výrazné osobnosti i evropské dějiny. Především je to však posvěcený prostor modlitby, který má svou vlastní paměť.
Bez upřímné modlitby je každý chrám jen nabíleným hrobem, říká duchovní |
Dostanou se lidé i do míst, která nejsou běžně přístupná?
V rámci komentovaných prohlídek mohou návštěvníci nahlédnout i do oltářního prostoru, který bývá veřejnosti skrytý. Ukazuji také bohoslužebné nádoby a předměty, které by při běžné návštěvě chrámu lidé obvykle nespatřili. Jednou bychom rádi otevřeli expozici v chrámové věži, to je ale hudba budoucnosti.
Letos zde bude k vidění i nový oltářní kříž…
Ano, to je jedna z velkých novinek. Kříž je inspirován jedním z nejstarších dánských románských křížů z 11. století z kostela Aby Church u Aarhusu. Představuje velmi starý typ takzvaného vítězného Krista — Christus triumphans.
Co si pod tím lze představit?
Dnes jsou lidé zvyklí spíše na pozdější gotické vyobrazení trpícího Krista. Tady je Kristus zobrazen jako živý Král a vítěz nad smrtí — s korunou na hlavě, otevřenýma očima a bez rány v boku. Tento typ byl společný pro křesťanský Východ i Západ a představuje oslavu Kristova slavného zmrtvýchvstání.
Zmínil jste, že i symbolika kříže je velmi zajímavá…
Ano, samotný kříž ukrývá číselnou symboliku známou z románské architektury. Vodorovné břevno vychází z míry sedmi čtverců, což symbolizuje dokonalost Božího stvoření. Svislé břevno obsahuje osm viditelných dílů — symbol osmého dne, tedy věčnosti a nového života v Kristu. Devátý skrytý díl v podnoží pak odkazuje na tajemství Nejsvětější Trojice. Do kříže byla zároveň vložena i relikvie dřeva Kristova kříže.
Samotný chrám sv. Olgy je ale také výjimečnou stavbou. Proč?
Málokdo ví, že jde o nejstarší pravoslavný chrám v České republice. Postaven byl roku 1889 ještě za dob Rakouska-Uherska. Původně sloužil především lázeňským hostům z tradičně pravoslavných zemí, kteří do Františkových Lázních přijížděli během lázeňské sezony. Chrám je tedy od počátku spojen s evropským lázeňstvím, aristokracií a pravoslavným světem.
Kříž opět zdobí věžičku chrámové lodi, svěcení se odehrálo přímo na střeše |
Kdo chrám navštěvoval, komu sloužil?
Za první republiky sem chodili například čeští legionáři, kteří v Rusku přijali pravoslaví – zmínit můžeme např. známého vojenského lékaře Antonína Hořejše. Později chrám navštěvovala ruská emigrace prchající před bolševickou revolucí a po druhé světové válce také volyňští Češi, kteří se usadili v západních Čechách. Vlastně se v něm odrážejí celé dramatické dějiny 20. století.
Jsou s chrámem spojeny i nějaké další významné osobnosti?
Ano, a je jich překvapivě hodně. S lázněmi je spojena například ruská carevna Marie Alexandrovna, původně Luisa Hesensko-Darmstadtská, po níž nese jméno elegantní Luisin pavilon připomínající baptisterium. Ve Františkových Lázních pobýval také srbský král Milan a královna Natálie, po níž je pojmenována lesní kolonáda u stejnojmenného pramene.
S chrámem je spojeno také jméno kněze Michaila Vasněcova, syna slavného ruského malíře Viktora Vasněcova. Velmi zajímavou osobností byl i vladyka Stefan, pozdější patriarcha bulharské pravoslavné církve, který se během druhé světové války významně zasadil o záchranu bulharských Židů. Zmínil bych také českého prezidenta Ludvíka Svobodu, který byl pravoslavného vyznání a chrám při svých pobytech ve Františkových Lázních pravidelně navštěvoval.
Politika do chrámu nepatří, říká pravoslavný duchovní z Františkových Lázní |
Už 18 let otevírá Noc kostelů sakrální památky tak trochu netradičně. Proč by měli lidé přijít?
Noc kostelů je podle mne jedinečná příležitost poznat tyto památky trochu jiným způsobem než při běžné návštěvě. A to především díky komentovaným prohlídkám a možnosti ptát se přímo duchovních správců a lidí, kteří se o kostely starají. Člověk tak najednou nemá před sebou jen krásnou historickou budovu, ale může nahlédnout do její symboliky, významu jednotlivých částí chrámu i jeho bohoslužebné funkce.
Návštěvníci mají zároveň možnost poodhalit duchovní život a hodnoty lidí, kteří se na daném místě modlí, scházejí k bohoslužbám a vytvářejí živé společenství. Právě toto osobní setkání považuji za jednu z nejcennějších věcí, kterou si lidé mohou z Noci kostelů odnést.
