Předpoklad je, že by v dobových zápisech mohly být i informace o parcích okolo sokolovského zámku. Podle starosty Sokolova Petra Kubise by překlady měly trvat necelý rok. Radnice za ně zaplatí přibližně 200 tisíc korun.
„Zjistili jsme, že existuje mnohem více kronik, než o kterých jsme věděli. Máme různé druhy, kroniky městské, spolkové, školní, církevní, ale i soukromé. Byly sepsány před rokem 1945, nejčastěji ve 20. a 30. letech 20. století,“ řekl Kubis. První by se překladu měla dočkat ta nejdelší a nejmladší, psaná v roce 1945. Má necelých 300 stran.
Lidem ze Staré Vody se vyjevila historie v podobě unikátní kroniky![]() |
Na základě poptávky města by se měl překladem zabývat kronikář Pavel Dohnal z plzeňského státního oblastního archivu v Jindřichovicích na Sokolovsku.
„Všechny kroniky jsou digitalizované a veřejně dostupné na webu Porta fontium. Ale jsou napsány v němčině, překlad by proto mohl napomoci veřejnosti k lepšímu porozumění. Bude rovněž zveřejněn,“ řekl kronikář. V nejmladší kronice jsou podle něj přímo tematické kapitoly, které se věnují klášternímu areálu a parkovým úpravám ve městě a v parku u hřbitova.
Město Sokolov již delší dobu pracuje na otevření kláštera včetně unikátních středověkých krovů veřejnosti. V objektu dnes sídlí městská společnost Sokolovská bytová. Proměnit by se měla i vnější část klášterního areálu. V závěru loňského roku se městu podařilo navázat úzkou spolupráci s řádem kapucínů.
Sokolovský klášter kapucínů byl založen v období masového zakládání kapucínských klášterů v Čechách v 17. století. Jeho součástí je i kostel sv. Antonína Paduánského, který dnes slouží pro kulturní nebo společenské akce.
Město využije evropskou dotaci z programu Spravedlivá transformace na pořízení projektové dokumentace za asi 3,3 milionu korun, která by měla zahrnovat několik částí. Základem bude zmapování současného stavu, včetně stavebně-technického průzkumu, mykologického průzkumu i laserového zaměření objektu.
Dalším krokem bude zpracování architektonické studie, která by měla navrhnout optimální řešení, jak historickou část kláštera zpřístupnit. Z venkovní části areálu by mohly zmizet nevzhledné garáže, naopak obnovit by se měla zeleň, která byla kdysi součástí klášterů, včetně zahrady. I na samotnou rekonstrukci a zpřístupnění kláštera by město podle Kubise chtělo získat dotace.