Otec Vít Metoděj Kout slouží paschální bohoslužby online, přisluhují mu jeho...

Otec Vít Metoděj Kout slouží paschální bohoslužby online, přisluhují mu jeho synové. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Vrcholí pravoslavné Velikonoce, bohoslužby budou věřící sledovat online

  • 0
V Karlovarském kraji vrcholí pravoslavné Velikonoce, největší svátek celého církevního roku. Stejně jako v případě oslav „západních“ Velikonoc prožívají také pravoslavní věřící svůj svátek jinak, než tomu bylo v letech předcházejících.

„Pravoslavné Velikonoce se často slaví později než v západní církvi. Důvodem je pravidlo ze 4. století, podle kterého se Kristovo vzkříšení smí slavit až po židovském svátku pesach. A to pravoslavní věřící dodnes dodržují,“ vysvětluje posunutí termínu otec Vít Metoděj Kout, duchovní správce chrámu svaté Olgy ve Františkových Lázních. 

Letošní velikonoční neboli paschální neděle tak připadá u pravoslavných svátků na 19. dubna.

„Tento rok je ale všechno jinak. Je to velmi rozporuplný pocit. V minulých letech vždy do chrámu přicházely v průběhu dvou dnů až čtyři stovky věřících, letos všem říkáme: Je nám líto, účastnit se bohoslužeb je možné jen prostřednictvím online vysílání,“ uvádí otec Metoděj.

Sedm týdnů žádné maso ani zábava

Ten také připomíná, že velikonoční době předchází přípravné postní období, takzvaný velký půst, ve kterém si pravoslavní křesťané odříkají dlouhých sedm týdnů veškeré živočišné pokrmy, tedy nejen maso, ale i mléko, sýry a vejce. Zároveň se vyhýbají oslavám a zábavě. 

„Během velkého půstu žijeme větší měrou v tichosti ve svých domácnostech. Kvůli karanténě to ale vypadá, že se budeme muset tužit daleko delší dobu,“ říká s mírnou nadsázkou otec Metoděj. 

„Na to být veganem si člověk zvykne už první týden. Zvyknout si na odloučení od přátel a farníků je ale mnohem těžší. Za hranicemi nám v Německu zůstala třetina našich věřících, kteří se aktivně zapojovali do chodu bohoslužeb, mimo jiné i dva důležití členové našeho pěveckého sboru,“ dodává duchovní s tím, že péče o věřící v čase nejdůležitějšího svátku církevního roku probíhá individuální formou. 

„Bohoslužby jsou neveřejné, pokud si někdo z věřících žádá svaté přijímání, zpověď či pomazání nemocných, domlouváme se vždy individuálně. Nejvíce exponovaný je Strastný týden před Velikonocemi.“

Pravoslaví je podle slov duchovního pevně spojeno i s folklorem, kdy si řada lidí z tradičně pravoslavných zemí neumí představit oslavu svátků bez posvěcených pokrmů. Bez toho nemohou usednout ke svátečnímu stolu. 

Život je o drobnostech, míní duchovní

Ve Františkových Lázních se proto přinesené pokrmy budou světit. Avšak opět individuálně, po skončení online bohoslužeb a ve vybraných časech. V sobotu od 22 do 23 hodin a v neděli pak od 11 do 12 hodin. 

„Domnívám se, že lidé kvůli koronaviru o hodně věcí přišli. I proto se snažíme, aby alespoň některé běžné drobnosti zůstaly beze změn. Vždyť život je o drobnostech,“ konstatuje duchovní.

Podle jeho slov je dalším důsledkem stávající pandemie i potřeba zamyslet se nad tím, jak dělat věci jinak, méně formálně a více srdcem. 

„Věřící mají velmi omezený přístup do chrámů, byli jsme tak nedobrovolně postaveni před otázku, co to vlastně znamená být křesťanem. V jistém slova smyslu jsme byli položeni do hrobu, čekáme, jací z toho hrobu vyjdeme. Život se vrátí zpět do svých kolejí a je otázkou, jaký se do toho života vrátí každý z nás,“ dodává otec Metoděj.