„Záchranný plán pro lázeňství by měl zapadat do záchranného plánu Karlovarského kraje,“ uvedl krajský zastupitel pro lázeňství a cestovní ruch Vojtěch Franta.
Zároveň doplnil, že důležitá bude také oblast marketingu. Ta by měla změnit vnímání regionu jako lokality pro zahraniční turisty, která je luxusní a nedostupná domácím zákazníkům.
„Pakliže chceme tuto image změnit, je třeba spustit dostatečně kvalitní kampaň, která by zlomila toto vnímání. Hledáme cesty, abychom mohli více oslovit domácí klientelu,“ řekl.
Podle něj by mělo jít o všechny skupiny návštěvníků, a to i ty mladší. Ve zdejších zařízeních by měli hledat prevenci či třeba rehabilitaci po prodělání covidu-19. Na tom by chtěl kraj spolupracovat se zdravotní pojišťovnou.
Vojtěch Franta na posledním krajském zastupitelstvu upozornil, že o práci v lázeňství a cestovním ruchu mohou přijít v regionu tisícovky lidí, přičemž situace ohledně propouštění by mohla kulminovat tento a příští měsíc.
Situace ve zdejších největších lázeňských městech je v současnosti taková, že k určitému propouštění už došlo. Po 25. květnu, kdy nastala vlna uvolnění, se ale zdaleka neotevřela všechna lázeňská zařízení. Například v Mariánských Lázních jde nyní zhruba o 60 procent hotelů.
„Kapacita naplněnosti se samozřejmě liší zařízení od zařízení. Pohybujeme se v průměru někde kolem dvaceti procent,“ informoval starosta Martin Kalina.
Podotkl také, že některé hotely neotvírají, a to ty, které jsou zaměřené na ruskou klientelu. Zatímco ta německá by mohla do Mariánských Lázní přijíždět díky rozvolnění režimu na hranicích od poloviny června, v případě Rusů jasno není.
Co se týče záchranného plánu pro lázeňství, rychlost podle něj určitě hraje svoji roli. „Když se bude s plány otálet, pak už nebude koho zachraňovat,“ podotkl.
Ve Františkových Lázních otevřely čtyři hotely z dvaceti. „Dá se říct, že pokud se teď v průběhu čtrnácti dní či tří neděl něco neodehraje, odhaduji, že tu bude 30 procent propuštěných,“ varoval starosta Jan Kuchař.
Jako předseda Sdružení lázeňských míst už před několika týdny vyzýval, aby se hranice otevřely pro zahraniční pacienty, neboť lázeňská zařízení jsou trvale pod dohledem lékařů a dalšího zdravotnického personálu.
Začátkem dubna také upozorňoval, že jen ve Františkových Lázních hrozí kvůli vládním opatřením propouštění stovek lidí. Pro celý kraj riziko odhadl až na 20 procent nezaměstnaných, možná ještě více.
Vary přišly se slevovými poukazy
V Karlových Varech po 25. květnu otevřelo zhruba osmdesát procent zařízení. Město zároveň spustilo takzvané Vary Vouchery, tedy slevové poukazy na pobyty, které mají tamním hotelům či lázeňským zařízením pomoci.
Se souhlasem zastupitelů na ně město vyčlenilo 10 milionů korun, dalších 40 milionů posílá na další podporu lázeňství a cestovního ruchu, a to včetně kampaně Karlovy Vary - město zážitků.
V době vládních opatření v souvislosti s pandemií koronaviru provedl zdejší Institut lázeňství a balneologie ve spolupráci s Karlovarskou agenturou rozvoje podnikání dotazníkové šetření. Směřované bylo na lázeňská zařízení v České republice. Během dubna jich oslovil 48 s žádostí o vyplnění elektronického dotazníku.
Výsledkem je fakt, že omezení provozu a uzavření lázeňských domů se dramaticky odrazilo v objemu jejich dosažených příjmů a došlo i na propouštění. V Karlovarském kraji šlo v době vyplňování dotazníku o sedm respondentů, tedy zařízení.
„Z výsledků šetření je také patrné, že lázeňství v některých krajích České republiky je postiženo více než v jiných. Nejvýrazněji se dopady pandemie projevují v Karlovarském kraji, kde lázeňství a na ně navázaný cestovní ruch tvoří podstatnou část ekonomiky,“ uvedli zástupci Institutu.
Ve spolupráci s Ekonomickou fakultou Západočeské univerzity a Vysokou školou ekonomickou připravuje Institut v návaznosti na dotazníkové šetření projekt, který by minimalizoval negativní dopady podobných situací v budoucnu. Souhrnnou zprávu o dotazníkovém šetření zveřejnil Institut lázeňství a balneologie na svém webu.