Nové školské koncepci, kterou nedávno zveřejnilo hejtmanství, se začíná dostávat první odezvy. Součástí materiálu je také návrh, kolik studentů by měly školy v kraji do budoucna přijímat. Například Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb by neměla otevírat obor sociální činnost. To by ale podle odborníků přineslo Chebsku značné problémy.
„Máme obavy. Nikdo o tom s námi nemluvil, zjistili jsme to až z koncepce,“ uvedla Jana Kabelková, která je pověřená řízením školy. Krajskému radnímu Jaroslavu Bradáčovi poslala k návrhu všechny připomínky, nyní čeká na výsledek.
Absolventy tohoto oboru zaměstnává například domov pro seniory Spáleniště v Chebu. Jeho ředitelka Hana Marešová se za zachování oboru naléhavě přimluvila.
„Absolventi tohoto oboru a této školy jsou naprosto perfektně připraveni pro praxi, jsou schopni samostatně pracovat, a to od nástupu do zaměstnání, což svědčí o kvalitní přípravě a praxi, které se jim dostává právě v přímé obslužné péči o klientelu v seniorském věku,“ uvedla.
Zároveň zmínila, že má s absolventy přijímanými do domova patnáctiletou zkušenost. A to z chebské zdravotnické školy i ze sociální činnosti karlovarské pedagogické školy. Ti ale podle ní zdaleka nedosahují takových kvalit, neboť nejsou připravováni na přímou obslužnou péči. Jde prý spíše o v uvozovkách polopedagogy. „My naléhavě potřebujeme personál obslužný a přitom odborně vzdělaný,“ vysvětlila Hana Marešová.
Koncepce je pouze návrhem, uklidňuje radní
Podobnou situaci nyní zažívá i Integrovaná střední škola Cheb. Podle návrhu by neměla otevírat obor kuchař - číšník. Vedení školy to velmi nemile překvapilo a ředitel Tomáš Mašek už sepisuje připomínky. „Obor budeme chtít v Chebu zachovat v plném rozsahu výuky se záměrem počtu přijímaných, protože k tomu máme řadu relevantních důvodů,“ řekl.
Škola podle něj například koupila prostřednictvím evropských dotací pro děti nové vybavení a technologie. V tomto oboru má také škola navázanou mezinárodní spolupráci se školou ve městě Nižníj Tagil. „Pokud by došlo k zavření tohoto oboru, znamenalo by to faktickou likvidaci celé skupiny oborů stravování,“ upozornil ředitel.
Krajský radní pro školství Jaroslav Bradáč ale uklidňuje tím, že koncepce je pouze návrhem, který čekají jednání. Zmínil přitom, že důležitá je pro něj zejména kvalita, až jako poslední vidí to, zda má střední škola v některé z lokalit konkrétní dopady. Diskuze s jednotlivými školami i zástupci města podle něj ještě nějaký čas potrvají.
„Myslím si, že první okamžik, kdy bude co vytřídit, přijde v září. A když všechno dobře půjde, ke konci roku se můžeme začít bavit o nějakých alternativách. Dřív to ale nevidím,“ přiblížil.
Návrh nové koncepce už se podařilo změnit dvěma školám. Karlovarská střední pedagogická škola si nejprve prosadila otevření svého lycea, nyní uspěli zástupci z Mariánských Lázní s udržením tamní obchodní akademie. Ta funguje v jedné škole i s gymnáziem. Podle ředitele Miloslava Pelce na společné schůzce s Jaroslavem Bradáčem a dalšími došli k závěru, že škola má takzvanou optimalizaci za sebou už deset let.
„Tehdy se zminimalizovaly všechny obory. Dostal jsem příslib od pana Bradáče, že Mariánské Lázně už níž jít nemohou. Domluvili jsme se, že jedna obchodní akademie bude v Karlových Varech, druhá v Mariánských Lázních. Obchodní akademie u nás tedy zůstává, jen dojde k nějaké úpravě,“ popsal.
Návrh koncepce však nezaujal jen pedagogy. Student psychologie Jáchym Vintr z Karlovarského kraje se podivil například části, která přepočítává místa na středních školách dle rozdělení IQ v populaci podle Gaussovy křivky.
„Z koncepce není vůbec jasné, proč by například na osmiletých gymnáziích mělo být pouze šest procent populace a ne například deset či dvacet procent,“ upozornil. Zmínil přitom, že třeba v Praze studuje na osmiletých gymnáziích 25 procent dětí.
 |
