Otevření nitra Komorní hůrky zmařil koronavirus, dovnitř smí jen vědci

Roky se lidé těšili na to, až se budou moci vydat do nitra jedné z nejmladších sopek Evropy, která leží nedaleko Františkových Lázní. Přestože už je uvnitř nově vyhloubené štoly vše připravené, kvůli koronaviru se dovnitř zatím podívají jen vědci.

Na slavnostní otevření, které se mělo podle původních předpokladů uskutečnit na konci dubna, si tak budou muset návštěvníci ještě počkat.

„Je to tak. Nejen, že platí nouzový stav a karanténa, ale při slavnostním otevření nesmějí chybět partneři projektu z Německa. Ti se sem ale kvůli uzavřeným hranicím nyní nedostanou. Bez nich by to nebylo ono,“ říká seismolog Milan Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd v Praze. 

Kdy konečně sopka odhalí svoje tajemství, si ale v tuto chvíli netroufl odhadnout. „Vůbec nevím, možná na podzim nebo až příští rok. To teprve uvidíme. Musíme se na tom také dohodnout se starostou Františkových Lázní Janem Kuchařem,“ konstatuje s tím, že ve štole se stále pracuje.

Vědci se připravují na to, až ji bude možné představit veřejnosti. „V podzemí právě chystáme osazení definitivních elektrických rozvodů a instalujeme nové osvětlení. To bude mít lepší parametry, takže tu budou návštěvníci lépe vidět,“ upřesňuje Brož. 

Velmi jej však mrzí práce vandalů, kteří už několikrát vylomili zámek u mříže chránící vstup do štoly. Podle jeho slov je pravděpodobné, že prostor začne co nejdříve chránit fotopast či kamera. Z toho, že nebylo možné dodržet původní termín otevření štoly, si Brož těžkou hlavu nedělá. „Změnit to nejde, tak to budeme muset vydržet,“ směje se.

„Já nyní navíc už několik měsíců žiju jiným regionálním projektem. A opět se bude týkat západočeského zemětřesení. Ale podrobnosti si zatím nechám pro sebe,“ dodává Milan Brož.

Přeshraniční projekt Brána do nitra Země, jehož součástí jsou práce v nitru Komorní hůrky, je zaměřený na zachování a zpřístupnění geologických památek v česko-bavorském příhraničí. 

V rámci projektu za 1,5 milionu eur, který dotací ve výši 85 procent podpořila Evropská unie, také vznikla stavba nového návštěvnického centra u přírodní rezervace Soos, chebská stezka Goethův naučný lesopark a chystá se otevření železnorudného dolu ve Fichtelbergu.

Komorní hůrka

• Leží v Chebské pánvi. Tyčí se do výšky 503 metrů nad mořem a naposledy činná byla zřejmě na konci třetihor. 
• Úplně první vědecký výzkum vyvýšeniny inicioval básník, vědec a mineralog J. W. Goethe. Ten se přímo na vrcholku sešel v roce 1822 s hrabětem Kašparem Šternberkem a navrhl proražení chodby do nitra hůrky. Cílem bylo rozřešit spor, zda je sopečného původu, nebo vznikla usazováním minerálů ve vodním prostředí. 
• Při hloubení jedné z postranních štol horníci skutečně narazili na sopečný kráter, vyplněný ztuhlou lávou. Podařilo se tak dokázat, že Komorní hůrka kdysi skutečně bývala aktivní sopkou. 
• U ústí této chodby na jižním úpatí kužele dal v roce 1837 hrabě Kašpar ze Šternberka, spoluzakladatel Národního muzea v Praze a mecenáš české vědy, zřídit empírový žulový portál s nápisem a letopočtem. 
• Goethe, který byl od začátku zastáncem sopečného původu vyvýšeniny, se však potvrzení svých domněnek nedožil. Zemřel v březnu 1832 ve Výmaru.

29. srpna 2019