A nejde jen o peníze, kterých samotný průzkum lokality stojí pořádné množství. Jenom čtyři vrty, které osádka vrtací plošiny letos vyhloubí, přijdou celkem na 15 milionů korun. Ale hodnota lidské práce se nedá měřit jen penězi.
„Jestli se sem příští rok vrátíme, pak jedině v létě,“ cedí skrz zuby Otto Janout ve chvíli, kdy jeho terénní toyota takřka neovladatelně klouže po vodou nasáklé louce.
Někdejší lesní cesta je nepoužitelná. Těžká technika, která na místo dopravila vrtnou plošinu, ji totiž rozryla takovým způsobem, že jediný stroj, který ji dokáže zdolat, je stará dobrá Praga V3S. „Čeká nás tady ještě hodně práce,“ povzdechne si při představě, že cestu musí uvést do původního stavu.
Otto Janout je prospektor. Podle slovníku cizích slov tedy hledač nerostů a drahých kovů či průzkumník. Slovo, které může mít v češtině i pejorativní nádech. Na vizitky si proto raději píše poradce. Když o sobě ale mluví, tak jedině jako o prospektorovi. Kovy a nerosty hledá už desítky let po celém světě. Prospektorem se stal v Kanadě, kde žije. Teď se ovšem jeho domovem staly na nějakou dobu Kraslice.
Má tak dokonalý přehled o tom, co se děje na vrtech. Letos firma Golden Pet nechala za finanční podpory australské společnosti Auroch Minerals v okolí Kraslic vyvrtat čtyři. Respektive tři, na čtvrtém nyní vrtaři pracují.
Hlušina stará statisíce let
„Hlušina je ve vrtech dominantní. Tvoří ji bahno, které se na dně moří tvořilo před půl miliardou let,“ vysvětluje Otto Janout při pohledu na válečky šedé tvrdé hmoty, které co chvíli chrlí vrtná plošina. A kde že je ten kobalt? „Zrudnění horniny čekáme přibližně ve dvou stech metrech,“ odpovídá prospektor.
To, že hluboko pod zemí najdou rudnou žílu, ovšem ještě neznamená, že v ní bude kobalt. „Předně kobalt není vidět. To, jestli v lokalitě je, se dozvíme až z výsledků laboratorního zkoumání vzorků,“ naznačuje Janout. A pokud jej i laboratoř potvrdí, nikde není psáno, že ho bude dost na to, aby byla případná těžba rentabilní.
„Kdybych to měl vyjádřit teď, dávám lokalitě tak desetiprocentní šanci. Může se tedy stát, že se sem už příští rok nevrátíme,“ říká odborník na hledání kovů.
Na podobné úvahy je ale zatím brzy, výsledky z laboratoře budou známé až kolem Vánoc. Otto Janout i všichni odborníci, kteří obsluhují vrtnou plošinu, žijí přítomností. A ta jim dává zabrat. „Je tady zima. Naštěstí ještě nenapadl sníh, ani nebyly mrazy,“ zimomřivě říká Zdeněk Chasák, který bedlivě sleduje, aby vrtná plošina pracovala tak, jak má.
Než se jemu a jeho kolegům podaří provrtat se do hloubky, ve které by se měly objevit kovy, bude to trvat ještě několik dní. „Zatím jsme v necelých padesáti metrech,“ potvrzuje.
Třísetmetrový vrt, na kterém nyní pracuje, je z těch mělčích. Normálně sonduje v hloubkách kolem půl kilometru. „Ale mašina umí až kilometr. Ovšem s menším průměrem vrtu,“ pyšní se vrtař. To už ale plošina hlásí, že je čas vyzvednout vzorky.
Otto Janout si vysloužil přezdívku Muž, který objevil lithium. Je totiž podepsaný pod nalezištěm na Cínovci. To, že by on byl tou hlavní personou, ovšem prospektor odmítá. „Jako jedinec v téhle branži nedokážete nic. Vždy je to týmová práce. Jenom na cínoveckém nalezišti jsme pracovali čtyři,“ vysvětluje.
Jeden kov pro otevření dolu nestačí
Jako prospektora Otto Janouta zajímá pouze ona pionýrská část. Jakmile je naleziště ustanovené, rád předá celou práci důlním inženýrům tak, jak tomu bylo i na Cínovci. Než, a pokud vůbec, bude moci to samé udělat i u Kraslic, uplyne ještě hodně času.
Společnost Golden Pet má povolení celkem na 12 vrtů. Ten první byl slovy odborníků nulový. Další dva ale dávají naději, že se v někdejších dolech na měď vedle tohoto kovu skrývají i jiné poklady.
„Jeden kov případný důl neutáhne. Vzhledem k tomu, že se v Tisové těžila měď, předpokládáme, že by se zde mohl vyskytovat i kobalt, případně i další kovy. Můžeme být jen překvapeni,“ naznačuje Olga Bubníková, jednatelka společnosti Golden Pet.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
