„Nyní se plně zaměřujeme na Západ, nikoli na Východ,“ řekl generální ředitel hotelu Jindřich Krausz pro deník The New York Times. „Rusko je pro nás minulostí, a ta nebyla příjemná.“
Grandhotel Pupp začal se změnou konceptu už v roce 2018. „Díky změnám jsme dosáhli žádoucího obratu a minulý rok jsme měli nejvíce hostů z Německa, Čech a USA,“ uvedl dále Krausz.
Česká vláda vzhledem k situaci na Ukrajině přestala vydávat Rusům turistická víza. Odešli také ruští diplomaté, kteří pracovali na již zrušeném konzulátu vedle katedrály svatého Petra a Pavla.
„Karlovy Vary byly pro Rusy mekkou,“ řekl páter Andrij Penjuk, kněz a dlouholetý obyvatel Ukrajiny. „Nikdo tady nekřičel: ‚Rusové táhněte domů‘, ale mně nechybí.“
„Pusťte víc Rusů.“ Lázně jsou prázdné, hoteliéři bez rezerv. Zkusí na čas zavřít |
Mnoha lidem však chybí, zejména majitelům hotelů a lázní, kteří si péčí o Rusy vydělávali velkou část svých peněz.
„Možná jsem špatný člověk, ale nechci trpět za Ukrajinu,“ řekl Ali Mirzajev, rusky mluvící hoteliér a organizátor zájezdů z Ázerbájdžánu. Rusové podle něj dříve tvořili většinu jeho zákazníků.
Rusové teď zůstávají potichu
Ředitel karlovarského infocentra Josef Dlohoš zdůraznil, že Karlovy Vary byly neprávem označovány za útočiště ruských podvodníků a mafiánů, zatímco většinu návštěvníků tvoří obyčejní Rusové. Připustil však, že role města jako „neutrální zóny míru“ s tím, že se zde nemají vyřizovat účty násilím, má pro Rusy, kteří se obávají o svou bezpečnost, své kouzlo. „Tady se nesmí střílet,“ řekl.
Rusové se stahují z Karlových Varů a prodávají byty. Příliš zchudli |
Tato pověst nenásilnosti byla dobrou zprávou pro rostoucí ukrajinskou komunitu tvořenou převážně válečnými uprchlíky. Desítky z nich minulý měsíc procházely městem, zpívaly lidové písně a provolávaly „Sláva Ukrajině“. Přihlížející tleskali, ale jedna žena středního věku odpověděla výkřikem „Sláva Rusku“ v ruštině a pak se rychle vytratila.
Krátké nepřátelské setkání, jak řekl otec Andrij, který pomáhal pochod organizovat, bylo neobvyklé.
„Někteří Rusové tu stále jsou, ale obvykle zůstávají potichu,“ dodal kněz z místního římskokatolického kostela. „Dříve byli velmi hluční, ale teď se bojí. Vědí, že otevřená podpora ruských zločinů na Ukrajině je trestným činem.“
„Jsme z Kazachstánu, ne z Ruska,“ říkají
Místní Ukrajinci, z nichž mnozí jsou pravoslavní křesťané, se dříve modlili v ruské katedrále, ale poté, co Rusko napadlo jejich zemi a moskevský patriarcha začal fandit ruským vojákům, tam téměř všichni přestali chodit. V některých případech přešli ke konkurenčnímu vyznání otce Penjuka.
Na večerní bohoslužbě v katedrále svatého Petra a Pavla 6. ledna, na pravoslavný Štědrý den, byla loď osvětlená svíčkami, vonící kadidlem, plná rusky mluvících věřících. Nikdo se však nechtěl označit za Rusa. Když se jich někdo zeptal, řekli, že jsou z Kazachstánu nebo z Německa.
Národní památkový ústav chce, aby se Vřídelní kolonáda stala památkou |
Vadim Kuljas, rusky mluvící Ukrajinec, který na hlavní karlovarské ulici provozuje realitní kancelář, řekl, že ho mrzí, že přichází o ruské zákazníky, ale chápe, proč se značka Ruska stala tak toxickou, a to i mezi některými Rusy. „Jak může někdo podporovat tuhle zlou válku?“ zeptal se.
Kuljas nicméně uvedl, že nesouhlasí s tím, aby některé evropské země, zejména pobaltské státy, zakázaly vstup všem Rusům bez ohledu na jejich názory na válku. „Proč jsou vinni - jen proto, že se narodili v Rusku?“ říká.
„Karlovy Vary vám rozumí“
Ve snaze nalákat zpět hosty přišel nedávno karlovarský magistrát s reklamní kampaní, která se měla zaměřit na rusky mluvící obyvatele Německa.
Slogan „Karlovy Vary vám rozumí“ však vyvolal zděšení. Opoziční členové městské rady napsali primátorovi protestní dopis: „Jsme pevně přesvědčeni, že Karlovy Vary nechtějí stavět svou budoucnost na takových hostech“.
Adam Klsák, radní, který protest inicioval, uvedl, že je zděšen tím, že Karlovy Vary mohou budit dojem, že se staví na stranu Ruska.
Kampaň v ruštině může ublížit reputaci Varů, vadí opozičním zastupitelům |
„Rusko je ve válce s hodnotami celého západního světa a říkat, že jim ‚rozumíme‘, je samozřejmě velmi nebezpečné,“ řekl Klsák. „Byl to dárek ruské propagandě, která vždy říká, že sankce škodí více nám než jim.“
Dlohoš sice uznal, že slogan „byl velkou chybou“, ale trval na tom, že cílovou skupinou nikdy nebyli Rusové žijící v Rusku. Slogan, od kterého se rychle upustilo, měl podle něj vyjadřovat, že Karlovy Vary nerozumějí ruské válce, ale jejich jazyku a lázeňským zvyklostem.
Vedení Grandhotelu Pupp uvedlo, že se nesouhlasí s kampaní, která by měla přilákat Rusy žijící v Německu.
„Promujeme koncept hotelu včetně destinace a služeb bez prvoplánovitého cílení na konkrétní trh. Jsem názoru, že to co děláme a jak to děláme, si pak svoji klientelu přiláká. S odstupem času, je vidět, že to je pro nás správný směr,“ uvedl generální ředitel Grandhotelu.
Je třeba se odklonit od tradic sovětské éry
„Lidé ze Západu mají rádi takzvané wellness na několik hodin, ale Rusové jezdí na skutečnou léčbu, která trvá mnoho dní,“ řekl hoteliér Mirzajev. „Rádi bychom měli anglické hosty, ale ti jezdí do Prahy jen pít pivo.“
Karlovy VaryKarlovy Vary jsou ve světě známé jako oblíbená destinace bohatých Rusů od návštěvy Petra Velikého na počátku 18. století. Město je plné hotelů a luxusních butiků s rusky mluvícím personálem. Najdeme zde také pamětní desky připomínající slavné ruské hosty, jako byl spisovatel 19. století Ivan Turgeněv. Nachází se zde ruská pravoslavná katedrála, jejíž kněží podléhají patriarchovi Kirillovi v Moskvě, a busta slavného cara na vrcholu kopce zvaného Petrova výšina. |
Ředitel Krausz z Grandhotelu Pupp řekl, že město se musí odklonit od lázeňských tradic sovětské éry. Uzavřel léčebnou část hotelu, propustil lékaře a zaměřil se na modernizaci hotelových služeb, aby odpovídaly špičkovým západním standardům.
V reakci na stížnosti na marketingovou kampaň primátorka Karlových Varů Andrea Pfeffer Ferklová zastupitelům sdělila, že oslovení německých Rusů nabízí čestné řešení ekonomických problémů způsobených absencí ruských Rusů.
Tato argumentace však radního Klsáka příliš neoslovila, uvedl, že Rusové žijící v Německu jsou často prováleční a někteří „nesdílejí evropské hodnoty“.
Tento názor byl v rozporu se zkušenostmi Halyny Vaskovské, uprchlice z ukrajinského hlavního města Kyjeva, která uvedla, že před válkou často jezdila do Karlových Varů na lázeňskou léčbu cukrovky a dalších onemocnění a nikdy neměla problémy s tím, aby vycházela s ruskojazyčnými hosty z Ruska, Německa a dalších zemí.
To se však podle jejích slov změnilo, když se na začátku války ocitla v lázeňské jídelně se skupinou německých Rusů, kteří se hlasitě začali posmívat ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Vtrhla k jejich stolu a vykřikla: „Nic nevíte o Ukrajině a nevíte nic o tom, co tam Rusko dělá!“
