Zpočátku desítky, nyní už stovky hudebních fanoušků míří na konci července za festivalem Rock iN Roll v Nové Roli. Jeho desátý ročník se uskuteční tuto sobotu a přípravy nebyly o nic náročnější než roky předtím, ačkoli je akce jubilejní.
„Na festivalu pracujeme rok a čtvrt. To znamená, že máme dostatek času připravit se na radostné i neradostné události, které organizování takové akce nesou. Už jsme si vytvořili systém, takže to není tak strašlivé jako před pár lety,“ říká ředitel Jiří Švec.
Počítal jste už od začátku s tím, že se Rock iN Roll stane tradiční akcí?
První festival jsme připravili čtrnáct dní před jeho začátkem, takže na přípravu nebyl tak náročný a myslím, že jsme neměli ambici ho opakovat. Ale poté, co jsme ho zažili, zjistili jsme, že bychom ho zopakovali rádi. Neměli jsme v plánu, že bude nějak diametrálně růst, ale chtěli jsme si každý rok zahrát s pár spřátelenými kapelami. Ambice, aby byl festival větší, přišla až později.
Překvapila vás razantně rostoucí návštěvnost?
V prvních ročnících ne, protože to nebylo tak mohutné. Pak jsme se přestěhovali jako open air festival ven a to už mě návštěvnost příjemně překvapila. Když jsme na osmém ročníku překonali dva a půl tisíce lidí, bylo to pro nás důkazem, že jsme šli správnou cestou.
K desetiletému výročí jste si nadělili zajímavý mix kapel, proč právě takový?
Každý ročník děláme dramaturgii trochu jinak, respektive vybíráme kapely tak, abychom naše portfolio měli co nejširší a na své si přišel každý návštěvník, což se myslím daří. Samozřejmě každý festival musí mít svou hlavu a patu, takže nemůžu postavit metal vedle popu, ale každý ročník se ubírá svým směrem. A protože ten loňský byl trochu soft, letos jsem sáhl od punku přes metal až po čistý bigbeat. Takže trochu přitvrdíme.
Na kterou kapelu se osobně nejvíc těšíte?
Jsem hodně zvědavý na Visací zámek. Těším se ale hlavně na setkání s přáteli, s nimiž jsem zpíval na představeních v RockOpeře Praha – tedy s Kamilem Střihavkou a Viktorem Dykem, protože jsou to fajn lidi, se kterými jsem dlouho spolupracoval. Ale moje srdcová kapela je Sto zvířat, která umí vytvořit skvělou náladu v publiku.
Jiří ŠvecNarodil se v roce 1989 |
Existuje nějaká kapela, kterou se vám zatím nepodařilo do Role nalákat, i když jste moc chtěl?
Jeden z mnoha snů jsem si splnil, když jsem pozval na devátý ročník Davida Kollera a on pozvání přijal. Jsem strašně rád, že se festival pomalu stává Mekkou hudebních hvězd a já stále sním o kapelách, které bych rád pozval.
Předloni jste na festivalu vystupoval i se svou kapelou Loudky. Desáté výročí vás k vystoupení nezlákalo?
Organizování takové akce obnáší spoustu fyzických, psychických a časových sil. Vést kapelu – a muzikanti vědí, co je to být frontmanem, obnáší to samé. Letos jsem se rozhodl s kapelou na našem festivalu nehrát.
A uděláte si během něj nějakou radost?
Udělám. Na festivalu budu letos prodávat debutové album kapely Loudky, které jsem natáčel pět let.
Kam by se měl festival v dalším desetiletí posunout?
Jeden z mých snů je, aby byl festival samozřejmě na pláži, ale měl větší stage na větším pozemku, kde může pohostit třeba až patnáct tisíc návštěvníků. V tu chvíli bychom měli šanci pozvat i další a větší hvězdná jména, zahraniční jména. Plážová stage by byla pro reggae a ska, na té velké by vystupovaly rockové hvězdy z celé Evropy a světa. Brousil bych si zuby na Red Hot Chilli Peppers nebo Pearl Jam, avšak zas tak velké ambice asi zatím nemáme. Ale sny by člověk měl mít.
S jakými největšími komplikacemi jste se během těch uplynulých deseti let setkali?
Každý ročník obnáší něco nového. Minulý rok jsme se porvali s EET, několik let se pereme s Ochranným svazem autorů a souvisejícími poplatky. Samozřejmě bychom nemohli existovat bez sponzorů. Každoročně je generálním partnerem festivalu město Nové Role, bez kterého by to nešlo. Každoročním strachem, který nelze vyřešit, je počasí. A to nám zatím naštěstí vždycky vyšlo.
