O tom ostatně svědčí i skutečnost, že všechna ocenění, která za dlouhá léta získal, má doma schovaná v krabici. V jeho dárcovských šlépějích jdou i syn s neteří.
„Poprvé jsem daroval krev na vojně. To byl rok 1978. Jako mladí vojáci jsme se tehdy potřebovali někde zašít, a za tohle byl den volna,“ vzpomínal Ladislav Bauer.
Ale už jeho tatínek chodíval darovat krev.
„Já to měl pak svým způsobem jako nutnost. Stávalo se mi, že jsem se ohnul a spustila se mi krev z nosu. Tehdy jsem si řekl, sakra, teď by měla přijít pozvánka. Byl to takový indikátor, kdy jít na odběry, ale teď už mám klid,“ řekl Bauer.
Dárce krveDárce nesmí mít žádné vážné alergie, nesmí za sebou mít zánět jater, ledvin nebo infarkt. Problém je i vysoký tlak nebo jakákoliv srdeční vada. Podobně je to i s chorobami, jako je kapavka, tuberkulóza nebo HIV. |
Dnes už chodí podle potřeby. „Dřív, když byl člověk mladší a zdravější, tak jsem chodil až třikrát do roka. Někdy i čtyřikrát, ale teď už jen dvakrát,“ vysvětlil Bauer.
Podle vlastních slov mu odběry nikdy nedělaly problém. Za čtyři dekády tak daroval krev celkem čtyřiaosmdesátkrát, což představuje 42 litrů. Jeden čas chodil darovat i plazmu, ale nakonec zůstal u krve, za kterou se nic neplatí.
Sám si pochvaluje, že dnes je vše snazší, protože když nastane doba, kdy má jít na odběr, přijde mu zpráva na mobil. Ve svých osmapadesáti letech patří Ladislav Bauer mezi pamětníky, kteří ještě dostávali telegramy s pozvánkou.
„Když byla nutnost, tak si pro vás i přijeli. Mně se to stalo jenom jednou. Ale na telegram jsem chodil častěji, hlavně v době, kdy měli větší nápor nebo když docházela zásoba,“ dodal.
Dárců ubývá
V posledních několika letech klesá počet dobrovolných dárců. Přitom právě tato životadárná tekutina je stále důležitou a nezastupitelnou složkou ve zdravotnictví. A to z jednoho prostého důvodu – nelze ji vyrobit.
Tento trend naštěstí nezaznamenali na transfúzním oddělení v Nemocnici Sokolov.
„Zájem o darování krve je. Ročně nám přibude v průměru 200 nových dárců. V loňském roce jsme měli 4636 odběrů, což je 2100 litrů krve,“ uvedla vrchní laborantka transfuzního oddělení Štěpánka Bísková.
Podle ní se právě tady za poslední roky odběr zvyšuje hlavně díky tomu, že zásobují ještě další tři nemocnice v rámci Penta Hospitals. „Dárcům je standardně odebíráno 450 mililitrů krve. Toto množství odebereme do deseti minut, takže odběr není nijak zdlouhavý,“ vysvětlila Bísková.
Mezi lidmi existují jen čtyři druhy krve. „Nejčastější krevní skupinu je A, tu má asi 42 procent populace, následuje nula s 39 procenty, B má 15 procent a AB čtyři procenta. Z toho vyplývá, že nejvzácnější krevní skupina je AB Rh negativní. Rh faktor je součástí každé krevní skupiny, přičemž v devadesáti procentech je obsažen, říkáme že je pozitivní a v deseti procentech není, tedy negativní,“ objasnila Bísková.
Rh faktor komplikuje transfuze krve, protože jedinec s negativním faktorem nemůže dostat pozitivní a naopak. Tělo by takovou krev nepřijalo.
Červený kříž spolu s Karlovarským krajem v červnu ocenil 75 dárců. Ti získali Zlatý kříž II. stupně za 120 odběrů a Zlatý kříž III. stupně za 80 odběrů.
„Skláním se před všemi, kteří darují krev a pomáhají tím zachránit zdraví a život ostatním. A musím vyzdvihnout, že mezi 75 oceněnými je jedenáct žen, z toho dokonce dvě dámy, které dosáhly Zlatého kříže II. stupně za 120 a více bezpříspěvkových odběrů krve,“ uvedla hejtmanka Jana Vildumetzová.
