VIDEO: Do středověké tvrze na Chebsku se zloděj prokopal krumpáčem

  • 2
Nemilé překvapení čekalo v uplynulých dnech na Petra Jašku z Chebu, který je majitelem bývalé tvrze v příhraniční obci Pomezná. Když po čase na místo přijel, zjistil, že chatu po rodičích navštívil zloděj, který se jedním ze střílnových oken vlámal do uzavřené věže.

„Že čas od času odsud mizí dřevo nebo nářadí, na to už jsme si v průběhu rekonstrukce zvykli. Tentokrát se ale návštěva neštítila prokopat krumpáčem do budovy tvrze. Poškozené jsou i nové dveře. Zmizela z nich unikátní ručně kovaná klika. Její fotku jsem rozeslal po známých a pověsil i na Facebook. Třeba budeme mít štěstí a někde se objeví,“ doufá Jaška, kterému drzost zlodějů zkazila radost z právě dokončené střechy, kterou se podařilo stavbu zajistit proti nepřízni počasí.

Místo do oprav musí investovat do zabezpečení

„Tak jsme si mysleli, že na akci, kterou plánujeme na začátek května u příležitosti šedesáti let od vyhlášení tvrze v Pomezné kulturní památkou, objednáme pamětní mince a každý návštěvník jednu dostane. Bohužel, jak to vypadá, budeme muset tyto peníze investovat spíš do lepšího zabezpečení,“ konstatuje Jaška.

Ten chce 5. května uspořádat první veřejné představení památky s doprovodným programem.

„Ten ještě dolaďujeme, ale už nyní se návštěvníci mohou těšit, že jim představíme dosavadní opravy, výsledky archeologického výzkumu i budoucí plány. Přímo v okolním terénu bychom chtěli vystavit kolekci předválečných fotografií tohoto místa. Rádi bychom také zajistili ukázky historických řemesel z dílny ateliéru Arrigos,“ plánuje Jaška.

Katalog památek datuje zříceninu věže gotické tvrze Markthausen (Pomezná) do druhé poloviny 15. století. Uvádí, že objekt je jedním z mála alespoň částečně dochovaných dokladů tvrzí na území Chebska.

Samotná věž byla pravděpodobně součástí rozsáhlejšího panského sídla, o jehož podobě, stejně tak jako o rozsahu opevnění, se nezachovaly žádné informace.

Podle odborníků věž nejpozději v 17. století ztratila obytnou funkci a byla jako stavba užitková zapojena do areálu sousední selské usedlosti. Její součástí, patrně jako sýpka mlýna, byla až do 20. století.