Nynější otisk rysí tlapy je za posledních pět let třetím důkazem o výskytu rysa na české straně Krušných hor. Dobrovolníci z vlčích a rysích hlídek hledají stopy po výskytu těchto šelem v Krušných horách několik let.
Pro nové členy hlídek připravuje terénní semináře Hnutí Duha a Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Právě při jednom z těchto školení se podařilo rysí stopy objevit.
„Když jsme na začátku úvodního semináře pro nové dobrovolníky plánovali oblasti k terénnímu monitoringu pobytových znaků vlků, u jednoho místa na mapě jsem řekla, že by se tam mohlo líbit i rysovi. Jaké obrovské překvapení bylo, když tam druhý den skupinka dobrovolníků opravdu našla rysí stopu,“ uvedla koordinátorka vlčích hlídek v Krušných horách Štěpánka Kadlecová.
Od té doby se převážně nově proškoleným dobrovolníkům podařilo najít několik drah rysích stop a trus, díky čemuž se výskyt rysa potvrdil.
Členové hlídek vítají také sněžení. Na sněhu se nejlépe stopy zvířat hledají.
„Nejlepší je vyrazit do dvou dnů po sněžení. Staré stopy, které by nás mohly mást, zmizí a nové jsou výborně čitelné,“ vysvětlila Josefa Volfová z Hnutí Duha.
Šelmy jdou lidem z cesty
Podle odborníků výskyt rysů i vlků potvrzuje, že Krušné hory, a případně i nedaleké Doupovské hory, jsou vhodné pro život šelem. Kromě rysa se tu vyskytují nejspíše i dvě smečky vlků. Na západě Čech se rys vyskytuje také v oblasti Českého lesa a Šumavy.
Lidé se ale v Krušných horách bát nemusí. Šelmy se jim vyhýbají.
„Díky dokonale vyvinutým smyslům vědí vlci o naší přítomnosti mnohem dříve než my o nich a vždy se člověku raději klidí z cesty. I vzácná setkání našich terénních pracovníků a dobrovolníků s vlky toto tvrzení potvrzují. Setkání s vlkem ve volné krajině je jedinečným zážitkem na celý život, nikoliv důvod k obavám,“ uvedl Jiří Beneš z Hnutí Duha.
Ochránci přírody návrat rysa do Krušných hor vítají. Jeho jídelníček tvoří převážně srnčí zvěř. Jsou ale schopni ulovit i menší jeleny nebo divoká prasata. Právě přemnožení kopytníci okusují a loupají stromy, šelmy tak mohou jejich stavy přirozeně regulovat a přispět tak k ozdravení lesů.
