Pod vedením primáře Alexandra Schee už karlovarští kardiologové provedli tři takové zákroky, ročně jich celkem plánují kolem čtyřiceti. Poté, co zákrok pacienti podstoupí, budou mimo jiné lépe chráněni před rizikem cévní mozkové příhody.
Mezisíňová přepážka, která odděluje levou a pravou síň, u dvou třetin populace po narození během jednoho roku sroste. V ostatních případech, často kvůli vrozené vadě, k tomu však nedojde. Leckdy pak dochází k průniku krve z pravé síně do levé. Zatímco krev je z pravé síně přes pravou komoru následně vypuzena do oběhu plic, z levé síně je krev po průniku do levé komory vypuzována do velkého oběhu. A to může být problém.
„Malá sraženina, která by nenapáchala žádnou škodu v plicním oběhu, však může napáchat velkou škodu, pokud pronikne do velkého oběhu,“ vysvětluje lékař karlovarského Kardiocentra Petr Syrovátka.
„Sraženina totiž může uzavřít tepnu vedoucí do různých orgánů. Obzvlášť závažné je to pak ve chvíli, kdy uzavře některou z mozkových tepen,“ dodává kardiolog s tím, že po uzavření mozkové tepny dojde k mrtvici, tedy ochromení mozkových funkcí té oblasti mozku, kterou uzavřená tepna zásobuje. Obecně pak platí, že se test mezi levou a pravou srdeční síní provádí takzvaným bublinovým efektem, ověřit se dá ale i jícnovým ultrazvukem srdce.
Mrtvici zabrání deštníček
Pokud se problém potvrdí, musí pacient podstoupit implantaci occluderu – malého deštníčku, který v cestování těmto sraženinám zabrání. Tím se riziko mrtvice radikálně sníží.
V minulosti bylo nutné provádět uzávěr tohoto defektu kardiochirurgicky s otevřením celého hrudníku a na zákrok musel pacient do Prahy nebo do Plzně. Nově jsou schopni intervenční kardiologové karlovarského centra provádět tento uzávěr přes vpich v tříselné žíle při lokální anestezii.
„Pacient tak může odejít domů už druhý den. Bezpečnost a minimální zátěž bez nutnosti velké operace dělá tuto metodu dostupnou a pro pacienty komfortní,“ dodává mluvčí nemocnice Markéta Singerová.
