"Chtěl jsem připomenout objekty, které mohly dodnes stát, nebýt zlovůle v minulosti," poznamenává Jiří Böhm, který kalendář s názvem Karlovy Vary v minulosti aneb zbytečně zbořené stavební skvosty vřídelního města sestavil.
Secesní restaurace v Císařském parku.
Palác Bílý lev.
Böhm již desítky let sbírá staré pohlednice a archivní materiály zobrazující karlovarské pamětihodnosti.
"Některé z nich jsem nechal zvětšit a podle nich pak namaloval akvarely můj už zesnulý přítel František Holdoši," přibližuje Böhm cestu ke vzniku kalendáře, který vydalo Vydavatelství Karlovarských publikací.
Původní renesanční radnice z roku 1520, která stávala na Tržišti.
Barokní dům Bílá labuť (Schillerův dům), v pozadí secesní stavba spořitelny.
Autor kalendáře při pohledu na jednotlivé stránky neskrývá smutek, který vyvolává osud jednotlivých staveb.
"Například na prvním akvarelu lze vidět Vřídelní kolonádu z roku 1889, která byla zbourána v roce 1939 po pouhých padesáti letech existence. Tvořilo ji jednak litinové sloupoví, nosná ocelová konstrukce střechy pokryté 1 600 metry čtverečních měděného plechu a bronzové sochy, které se staly servilním darem vděčných sudetských Němců svému vůdci a hutím Třetí říše," posteskl si.
Japonský porcelánový pavilon.
Karlovarské Horní nádraží.
Další stavby pak padly za oběť komunistickým papalášům.
"Z podobných příčin jako Vřídelní kolonáda byl zbourán Blanenský pavilon a část Sadové kolonády. Soudruhům se stavby hodily do hutí. Objekt nebyl v nejlepším stavu, ale bourat se nemusel. Bylo to jednodušší než zajistit jeho opravy," připomíná autor.
