Kynšperk nad Ohří je starobylé město na pomezí Chebska a Sokolovska. Dominantou města je římskokatolický filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie, vystavěný v letech 1721 až 1727 ve vrcholně barokních formách tepelským stavitelem Johannem Wolfgangem Braunbockem.
Chloubou města je ale také most pro pěší spojující město s železniční stanicí na protilehlém břehu Ohře. Zhruba 130 metrů dlouhá lávka, která vlastní řeku překonává 63 metry dlouhou dřevěnou zastřešenou konstrukcí, patří k nezpochybnitelným technickým unikátům a má za sebou pohnutou historii přes to, že od jejího postavení ještě neuplynula ani stovka let.
První lávku zničili Němci
Nejstarší dřevěnou lávku na tomto místě, opakovaně ničenou povodněmi, nahradila v roce 1923 železobetonová, kterou zde postavila karlovarská pobočka firmy Pittel & Brausewetter. Měla pět polí, dvě a dvě krajní bylo jednoduché trámové konstrukce, střední pole pak bylo nad řekou vyneseno dvěma armovanými oblouky.
Na severním, pochlovickém předmostí byl postavený patrový domek, kde byly v přízemí veřejné záchodky a v patře, na úrovni mostovky, se vybíralo mýto.
Lávka, která je v Encyklopedii mostů uvedena jako „technická památka“, byla na konci druhé světové války ustupujícími nacistickými vojsky zcela nesmyslně zničena, zachovala se jen dvě krajní pole na levém břehu řeky a dva betonové pilíře, zahrocené na návodní straně do ledolamů.
Poválečná obnova
Ještě dva roky po válce se lidé z jednoho břehu řeky na druhý přepravovali přívozem, než byla v roce 1947 s pomocí vojska postavená lehká dřevěná lávka, jenomže tu zase v roce 1950 vzala velká voda.
To už se ale Kynšperáci opravdu naštvali a ještě téhož roku si ve spolupráci tesařů z města i okolí postavili lávku novou. Její příhradová nosná konstrukce je tvořená spodními a horními čtyřnásobnými pásy spojenými zdvojenými svislými sloupy s důmyslným bočním zavětrováním.
Lávka je v celé délce zastřešená, světlo do vnitřního prostoru přivádí ve dne 13 párů dva a půl metru širokých oken a v noci zde svítí elektrické lampy.
Dílo, které přišlo na tehdejších 1,3 milionu korun, je v celé republice zcela unikátní. Co do důmyslnosti dřevěné konstrukce se kynšperské lávce mohou vyrovnat jen dvě lávky v Suchovršicích u Trutnova, které ale se svými 25 a 26 metry nedosahují ani poloviny její délky.
Delší je jen českokrumlovská rechle, ale i tady se porovnává neporovnatelné.
Rechle, což nemusí každý čtenář vědět, neboť tento typ se na Karlovarsku nevyskytuje, je lávka vystavěná nad jezem se stavidly, která v dobách, kdy se ještě plavilo dříví, sloužila především lidem pracujícím při zadržování polen a klád (české jméno „rechle“ je odvozené od německého výrazu der Rechen pro hrábě, používají se i výrazy hradlový nebo hrablový most).
Českokrumlovská rechle má sice celkovou délku 110 metrů, ale také má kromě krajních dvou ještě další čtyři kamenné pilíře, takže její jednotlivá pole těch kynšperských 63 metrů nedosahují ani náhodou.
Kynšperská lávka tak zůstává nejdelším dřevěným mostem pro pěší podepřeným pouze dvěma pilíři na obou koncích, a tohle prvenství jí už nejspíš nikdy nikdo neodpáře.betlém od léta 2002 pyšní statutem movité
