Tehdy jej k místu přivedla kuriózní událost. Až pozdějším bádáním Jiří Schierl zjistil, že jeho vztah ke Skokům je hlubší - jeden z jeho předků, premonstrát z Teplé, v 19. století kostel spravoval.
Panenko skákavá!Zázračný obraz Panny Marie Pomocnice ze Skoků, lidově nazývaný Panenka skákavá (motivem je pasovský oltář se zázračným obrazem Panny Marie Pomocnice). V roce 1717 ji pro tehdy vybudovanou kapli ve Skocích vytvořil toužimský malíř Johann Wolfgang Richter. V barokním poutním kostele Navštívení Panny Marie ve Skocích je zatím vystavena jeho posvěcená kopie, originál je uložen v klášteře premonstrátů v Teplé, kterým kostel ve Skocích patří. |
Co vás přimělo zajímat se o kostel ve Skocích?
Zloději tam tehdy rozkradli tři měděné báně a těžce poškodili střechu, a tak hrozilo, že objekt do několika let zmizí. Kostel jsme znali, byl zajímavý a řekli jsme si, že by byla škoda, kdyby zanikl. Tak jsme začali s jeho záchranou. Až postupně jsme při našem bádání zjišťovali, jak je to místo známé, už kvůli Panence skákavé, a jaké souvislosti má s historií a s některými z nás osobně. Usilovali jsme předtím také o rozvoj a propagaci cestovního ruchu v našem zapadlém regionu. Skoky nám padly do klína a ukázalo se, že je to místo, o které se prostě starat musíme.
Co se vám za tu dobu, co se o Skoky zajímáte, podařilo udělat?
Prioritou našeho spolku není stavební obnova kostela, to necháváme premonstrátům, kteří kostel vlastní. Podařilo se nám ho ale zakonzervovat a zajistit jeho přežití, je pod střechou. Paradoxně i díky krádeži, kdy zloději doslova uřízli část bání, a tomu, že to bylo kdysi významné mariánské poutní místo, se nakonec podařilo Skoky propagovat a získat dotační peníze z ministerstva kultury, Karlovarského kraje a od dárců. Peníze z benefičních koncertů a našich akcí střádáme s premonstráty na zvláštní konto, ze kterého se bude hradit další obnova památky. Hlavním problémem Skoků je ale jejich odlehlost. Nevede sem žádná silnice, není tu žádné okolní osídlení ani elektřina. Potřebovali jsme nejdřív vrátit do místa život. Dneska evidujeme 4000 poutníků a návštěvníků ročně a přicházejí i další lidé v době, kdy v kostele nikdo není. To je mimochodem nejlepší zabezpečení, které jsme pro objekt mohli zajistit. Díky tomu nemají vandalové a zloději příležitost a devastace kostela skončila.
Kostel je během července a srpna přístupný denně. Kdo kostelnické služby zajišťuje?
S tím se obracíme na dobrovolníky, za ta léta máme už některé stálé. Většinou tu bydlí ve stanu, v autě, někdy přímo v kostele. Někteří jsou schopni dělat i průvodcovské služby. Podařilo se nám koupit jedinou zachovalou usedlost ve vesnici, místní hostinec. Tam chceme vybudovat zázemí pro poutníky a naše dobrovolníky, aby se místo mohlo dál rozvíjet. Rádi bychom tu ale zachovali ducha opuštěnosti.
Živé SkokyLéto 2015 V červenci a srpnu je kostel otevřený denně od 9 do 18 hodin.
Více na stránkách skoky.eu |
Skokovský kostel není jen poutní ale i kulturní místo.
To je další aktivita, ke které jsme přistoupili. Bylo nám jasné, že prostým otevřením kostela moc lidí nenalákáme, a tak jsme začali uvažovat o alternativním využití objektu. Nejdřív bylo nutné vrátit sem duchovní život, což se nám podařilo díky ochotnému knězi z Prahy, který tu třetím rokem slouží každý měsíc bohoslužbu. I kulturní akce, které tu pořádáme, musí korespondovat s duchovním rázem místa, nelze tu dělat cokoliv. Spíš se jedná o koncerty vážných žánrů, písničkářů a folkařů, občas se nám sem podaří dostat i výstavy. Programem a občerstvením doprovázíme i samotné poutě.
Proč do Skoků zavítat i mimo koncerty a mše?
Mystika místa, obestřená tajemstvím víry a zázraků, které se tu děly tři sta let a také dnes. Malebná příroda a zasazení památky do zaniklé vesnice. To místo je úžasné a musí se vidět a zažít.
Říkal jste zázraky? I dnes?
Jedním z těch posledních je to, že Skoky ožily. Už to vypadalo, že tohle místo zanikne stejně jako vesnice okolo. Další pak právě třeba ten, když zloději při zmíněné krádeži řezali druhou lucernu na kostelních báních a jeden z nich spadl i s konstrukcí z pětadvaceti metrů. Pád přežil. To je prostě zázrak. Plzeňský biskup František Radkovský ho přisoudil právě moci místní Panny Marie, která podle něj zloděje zachránila a dala mu druhou šanci.
