„Neřekl bych, že je to švejkovina. To by naznačovalo snahu opatření obcházet. Je to spíš způsob, jak se z nich nezbláznit. Udělat si legraci z opatření, kterých je moc a jsou dlouhá, a tím situaci odlehčit,“ vysvětluje chodovský historik.
A odlehčení v jeho podání se povedlo. „Znám dobře terén, tajné stezky, průchody přes mokřady i střídání vojenských hlídek. Nabízím proto možnost převádění osob na druhou stranu čáry, případně i pašung potřebného zboží. Kromě stezek přes močály je možné využít i právě dokončovaný systém podzemních chodeb až za signální stěnu na druhé straně hranice,“ píše dále ve svém příspěvku.
Ten v nadsázce nabízí pašování například cyklistických zvonků, cukrových homolí nebo meníček z karlovarského McDonald’s.
Z domu kde bydlím je to na hranici okresu přesně 403 metrů. Na druhé straně za tratí už je svobodné Karlovarsko.
Znám dobře terén, tajné stezky, průchody přes mokřady i střídání vojenských hlídek. Nabízím proto možnost převádění osob na druhou stranu čáry, případně i pašung potřebného zboží. Kromě stezek přes močály je možné využít i právě dokončovaný systém podzemních chodeb až za signální stěnu na druhé straně hranice.
Na vyžádání mohu opatřit falešné doklady i umělé kníry.... Můj praprapradědeček takhle pašoval ze Saska umělý cukr, takže máme s podobnými aktivitami bohaté zkušenosti.
Jak uvádí jeden z komentářů pod Bělohlávkovým příspěvkem, právě chybějící restaurace známého fastfoodu na Sokolovsku a Chebsku se často objevuje v diskusích jako velký problém.
„Po desetiletích se symbolická hranice mezi okresy stává hranicí skutečnou. A leží kousek od mého domu. Hned mi proto hlavou proběhla řada odkazů a Král Šumavy byl jedním z nich,“ vysvětluje důvod, proč svůj příspěvek na sociálních sítích stylizoval do podoby tohoto filmu ze sklonku 50. let minulého století.
Miloše Bělohlávka překvapilo, jaký měl jeho příspěvek ohlas. I tak ho ale bere spíš jako jednorázovou záležitost.
