„Právě jste mě zastihli na houbách. Vyrazil jsem kolem přehrady Skalka, směrem na Zelenou horu a přes Pelhřimov zpět do Chebu. A už jsem našel pěkné trsy penízovek sametonohých. Přesná místa samozřejmě neprozradím, ta si musí objevit každý sám,“ směje se bývalý dlouholetý předseda Mykologického klubu Slavkovský les Jiří Pošmura.
Prozrazuje také, že v minulých dnech narazil právě tady, na Zelené hoře, na větší množství lišek nálevkovitých. „To je taková raritka, není to typická zimní houba. A sem tam, spíše tedy výjimečně, je možné najít i lišku obecnou,“ říká.
Mykolog dodává, že při běžkařském výletu narazil na houby i v krajině kolem Blatné, kde se ještě drží sníh. „Na jednom ze stromů jsem našel nádherný exemplář hlívy. Je jasné, že jsem jej tam nenechal, přivezl jsem si ho domů,“ konstatuje.
Roste i ucho jidášovo. Naopak už v lese nejsou k vidění hřibovité houby a Jiří Pošmura ani jejich sběr nedoporučuje.
„Ano, našel jsem poddubák, ale byl už pěkně zmožený. Jsou to většinou přemrzlé exempláře a člověku by po nich mohlo být špatně. Je to stejné, jako když maso několikrát za sebou dáte do mrazáku a necháte rozmrznout,“ vysvětlil Pošmura.
Naopak zimní houby jsou mrazu dobře přizpůsobeny a mohou i lehce přemrznout. V třeskutých mrazech nerostou, ale jakmile nastane obleva, svůj růst bez problémů obnoví.
