(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Martin Veselý, MAFRA

Krušné hory lákají víc lyžařů, záchranáři musejí častěji zasahovat

  • 0
Více lidí rovná se více úrazů. Jednoduchá matematika, která se v posledních letech naplňuje v krušnohorských lyžařských střediscích. Záchranáři horské služby zde do konce února zasahovali více než 700krát. Podle náčelníka Horské služby Krušné hory Miroslava Güttnera to znamená mírný nárůst.

„Přesná statistická čísla mohu dát až po skončení sezony, už teď ale mohu říct, že jsme měli více zásahů,“ potvrdil Güttner.

Důvodů, proč měli a mají záchranáři více práce, vidí několik. Předně lyžaři začali objevovat Krušné hory. „Je to dané i tím, že ceny jsou v jiných státech vyšší, takže řada lyžařů jezdí raději k nám,“ vysvětlil Güttner.

Druhým momentem je na sníh bohatá zima. „Všechna lyžařská střediska jela naplno, což se také podepsalo na počtu úrazů,“ potvrdil.

I když ještě nezná přesná čísla, jedním z míst, kde záchranáři zasahovali nejčastěji, byl nový areál Klínovec - Neklid, který patří k největším v republice. „Velký podíl na počtu úrazů zde přitom měli zahraniční návštěvníci Krušných hor,“ podotkl Güttner.

Záchranáři mohou mluvit o štěstí. Většina zahraničních hostů totiž vyráží do Krušných hor s pojistkou. S vymáháním peněz za zásahy, které cizinci, na rozdíl od tuzemských návštěvníků středisek, hradí, tak nebývá problém.

„My je ale nevybíráme. Záchranáři pouze vyplní takzvaný zásahový lístek, který předají agentuře. Ta už dále jedná se zdravotními pojišťovnami klientů,“ vysvětlil náčelník krušnohorské horské služby.

Případů, kdy zraněný nemá uzavřenou pojistku, je podle jeho zkušeností ročně minimum. „V Krkonoších jsou na tom podstatně hůř,“ doplnil.

Co se týče druhů zranění, které lyžaři utrpěli na krušnohorských sjezdovkách, nevymyká se podle Güttnera situace letům předchozím.

„Neměli jsme ani jedno smrtelné zranění. A těch těžkých, jako je zlomenina stehenní kosti či poranění kyčlí, bylo jen pár,“ řekl náčelník.

To ostatně dokumentuje i skutečnost, že jeho podřízení nemuseli často žádat o pomoc leteckou záchranku z Líní u Plzně. „Kvůli úrazům na horách vzlétl vrtulník maximálně pětkrát,“ podotkl Güttner.

Horská služba Krušné hory má v celém pohoří 14 stanic. V lyžařských střediscích v Karlovarském kraji jich provozuje šest: na Božím Daru, Klínovci, Plešivci, v Perninku, Nových Hamrech a v Bublavě.

Horskou službu podle Güttnera zřejmě čeká přehodnocení rozmístění stanic a koncepce jejich obnovy a přestavby. Důvodem je zamýšlené ještě užší propojení areálů na Klínovci a Neklidu.

„Chtěli jsme kompletně přestavět stanici na Klínovci. To ovšem nezapadá do budoucí struktury lyžařských areálů v Krušných horách. Budeme muset hledat jiné řešení,“ naznačil plány Horské služby Krušné hory pro nejbližší budoucnost Miroslav Güttner.