„Od začátku roku do dnešního dne jsme kvůli hmyzu vyjížděli ve 264 případech. Vloni za stejné období jsme měli 79 zásahů a pro zajímavost zmíním i statistiku z roku 2020, kdy těch výjezdů bylo 106,“ informoval mluvčí krajských hasičů Lukáš Černý.
Upozornil však, že hasiči vyjíždějí jen k případům, kdy hrozí nebezpečí z prodlení. „Třeba když hmyz ohrožuje lidi na veřejném prostranství, usadil se na veřejné budově či dětském hřišti, hrozí pobodání dítěte nebo alergika. V takových případech přijímáme oznámení na tísňových linkách. Každý telefonát pečlivě vyhodnocujeme, a pokud jednotka dorazí na místo a zjistí, že akutní nebezpečí nehrozí, zásah neprovede,“ řekl Černý.
Hasiči doporučují obrátit se na specializované firmy, které se likvidací obtížného hmyzu zabývají. Lukáš Černý zmínil, že v souvislosti se včelími roji hasiči úzce spolupracují se včelaři, kteří bodavé uprchlíky odborně odchytí.
Mírný nárůst případů alergických reakcí při kousnutí hmyzem potvrzuje i Zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje. Podle dostupných údajů zasahovala do července letošního roku u tří pacientů s těžkou alergickou reakcí po kousnutí hmyzem.
„Dva pacienty jsme zaléčili a ponechali v domácím prostředí, jeden byl transportován do zdravotnického zařízení k ambulantnímu ošetření,“ uvedla Petra Bakurová ze Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje. V roce 2021 řešila záchranka ve stejném období dva případy.
Vosy si nevybírají
O tom, že o podobné případy ale není nouze, svědčí i zpráva, která na záchranku dorazila před třemi dny. Poděkování se jí dostalo od německy mluvícího pacienta, kterého záchranáři ošetřovali po bodnutí vosou do spodního rtu. Když mu začal po alergické reakci otékat obličej, manželka volala záchranku.
„Paní okamžitě a zdvořile odpověděla na telefon. Záchranka byla na místě do 5 minut a personál věděl, co má dělat. Ošetření bylo rychlé a profesionální! Rád bych poděkoval personálu za dobré zacházení,“ poděkoval pacient.
Lidé, kteří o své alergii na hmyzí kousnutí vědí, by u sebe měli nosit patřičné léky. Pokud se alergická reakce projeví u někoho, kdo je nemá nebo o své alergii dosud nevěděl, je zapotřebí okamžitě volat záchranku. V případě anafylaktického šoku jde o minuty. Jedná se o vystupňovanou alergickou reakci, často končící zástavou dechu a krevního oběhu.
Kolik je ale skutečně hmyzem pobodaných lidí, nikdo neví. Záchranáři se dozvědí jen o případech, ke kterým je postižení zavolají.
Nárůst zásahů zaznamenaly i specializované firmy, které se likvidací obtížného hmyzu zabývají. „Přispělo k tomu abnormálně suché počasí,“ potvrdil Petr de Wolf ze společnosti de Wolf Group.
Firma na svých stránkách nabízí kromě samotné likvidace také přípravky na hubení hmyzu a rady těm, kteří by se do akce chtěli pustit na vlastní pěst. Nechybí tam ani řada zajímavostí. Například, že sršeň patří k relativně mírumilovným tvorům a že má mnohem méně jedu než například vosa nebo včela medonosná.
Překvapivá je rovněž informace, že sršní hnízdo spořádá za den až jeden kilogram hmyzu. Sršně a vosy tak mohou fungovat jako ochránci člověka proti mouchám a jinému drobnému hmyzu, kterým se živí.
