Při rozkrývání osudů členů rodu Haasů, kteří podnikali ve výrobě porcelánu ve známé porcelánce Haas & Czjzek, narazil Luděk Jaša z Františkových Lázní na záhadu, která mu nedala spát.
Zjistil, že jedna z největších a nejkrásnějších hrobek Malostranského hřbitova (leží na pomezí Smíchova a Košíř), o které se léta nevědělo zhola nic a která dlouho chátrala, byla postavena jako místo posledního odpočinku pro člena tohoto významného hornoslavkovského rodu, Augustina Haase.
Právě tento muž, který měl tehdy své sídlo na Kamenném Dvoře u Kynšperka nad Ohří, se významně zasloužil o světoznámé jméno porcelánky.
„Jako starého a těžce nemocného jej tehdy rodina poslala do Prahy v naději, že se uzdraví. Bohužel, tehdejší lékařská věda si nevěděla se zhoubnou nemocí rady a Augustin Haas zemřel. Jeho manželka Josefa mu na Malostranském hřbitově, kde bývaly pohřbívány významné osobnosti, nechala vystavět výstavní hrobku ve výmarském stylu. Zmenšenou podobu té, v jaké je pohřben J. W. Goethe, kterého A. Haas za svého života velmi obdivoval,“ uvádí Jaša.
Podle jeho slov se jedná o reprezentativní stavbu umístěnou na čestném místě páteřní stezky hřbitova. Pohřební komoru v podzemí původně kryla silná skleněná deska, skrz kterou bylo vidět dolů do krypty. Vzadu u zdi stojí malý oltářík a po obou stranách vede dolů do krypty úzké schodiště.
Haasovy ostatky zůstaly v provizorní hrobce
Jenže Augustin Haas zemřel nečekaně a nákladná hrobka ještě nebyla hotová. Zesnulého Haase proto dočasně pohřbili do sousedního hrobu, který patřil jeho příteli, pražskému advokátu Richterovi.
Krátce po dokončení hrobky však přišel zákaz pohřbívání na tomto hřbitově a k plánovanému přesunu ostatků A. Haase nakonec nedošlo. Tělo A. Haase, majitele vyhlášené porcelánky v Horním Slavkově, které se také přezdívalo česká Míšeň, tak ve svém původně dočasném hrobě zůstalo natrvalo.
„To je vlastně další záhada, která se k tomuto místu váže. V této chvíli je téměř jisté, že v této hrobce, nesoucí na vrcholku nápis Familie Haas, nikdy nikdo pohřbený nebyl. A je zajímavé, že ačkoli patří k největším a nejkrásnějším stavbám, v žádném materiálu o Malostranském hřbitově se o ní nedochovala jediná zmínka,“ podivuje se Gabriela Kalinová ze Spolku pro záchranu Malostranského hřbitova, která společně s dalšími příznivci hřbitova po majiteli několik let marně pátrala.
Jakmile se podařilo odhalit, komu byla hrobka určena a kdo byl jejím vlastníkem, mohla být poškozená stavba za přísného dozoru památkářů konečně opravena. Dnes už má novou střechu, očištěnou omítku a obnovené okrasné sochařské prvky. Jen skleněná deska chybí. Namísto skla kryptu uzavírá kámen.
Josefa Haasová přežila svého muže o dvacet let. Jako rodilou Vídeňačku ji klidný život na západě Čech nelákal, o chod porcelánky se nestarala. Celý majetek porcelánky převedla na svého syna Jiřího Haase. Naopak v Praze byla ve svém živlu.
Augustin Haas, jakožto velmi bohatý podnikatel, skoupil již dříve několik domů v centru Prahy. A Josefa žila z jejich pronajímání. V Praze také zemřela a byla pochovaná na Olšanských hřbitovech.
Záhadou dodnes zůstává, proč se nikdo z potomků Augustina Haase o jeho hrob ani o hrobku nezajímal, nikde nebyla popsána a v rodinných zápiscích o ní není ani zmínky. Syn Augustina Jiří Haas s manželkou byli nakonec pohřbeni do své vlastní hrobky, která dodnes stojí na Kamenném Dvoře.
