O tom, že šlo na každý pád o akce nesmírně rizikové, což ostatně už před mnoha lety vedlo k jejich zákazu, svědčí kromě jiného i pomníček umístěný v parkově upraveném prostranství před Domovem pro seniory Čtyřka v Sokolově.
Od tragické události, kterou připomíná, uplynulo už bezmála devětapadesát roků. Odehrála se v neděli 11. září 1966, podivnou shodou náhod na den přesně pětatřicet roků před barbarským útokem islamistických teroristů na newyorská „dvojčata“. Toho dne se v Sokolově slavil „Den horníků“ a při té příležitosti se zde uskutečnily závody automobilových speciálů formule 3.
Závody na okruhu vedeném ulicemi Sokolovskou, Karla Havlíčka Borovského, Jednoty a Boženy Němcové přilákaly do Sokolova tisícovky diváků. Vždyť kdo by si dal ujít podívanou na speciálně upravené automobily vzhledem podobné monopostům formule 1, které v tehdejším Československu lidé znali akorát tak z fotografií ve Světě motorů. Lidé stáli na chodnících kolem celé trati, na atraktivních místech se tísnili i v několika řadách za sebou, a všude vládla skvělá nálada.
Po poledni byl odstartovaný hlavní závod, do kterého se ze dvou dopoledních rozjížděk kvalifikovalo osm nejrychlejších pilotů. Největšími favority byli vítězové rozjížděk Vladimír Hubáček z Dynama Praha na (samozřejmě upraveném) wartburgu a Josef Brázda ze Spojů Brno na DKW, kteří se také postupně prodrali do čela startovního pole, a bylo téměř jisté, že o vítězi se rozhodne mezi nimi dvěma.
K tragédii došlo krátce před koncem hlavního závodu. Ve třináctém z patnácti kol se Brázdův vůz na vrcholu stoupání ulicí Sokolovskou před objektem 4. Základní školy dostal do smyku, vylétl ze silnice na chodník mezi diváky a zastavil se až nárazem do sloupu pouličního osvětlení. Havárie si vyžádala čtyři lidské životy, kromě samotného Brázdy zemřeli i tři diváci, a dvě desítky dalších utrpěly většinou vážná zranění.
Příčinu havárie se tehdy ani nikdy později nepodařilo stoprocentně objasnit, s největší pravděpodobností jí byla technická závada na Brázdově automobilu. O nehodě a průběhu vyšetřování byla veřejnost z oficiálních zdrojů informovaná velice mlhavě, Rudé právo se třeba zprávu o sokolovské tragédii snažilo zlehčit dovětkem, že při podobné havárii v Le Mans před lety bylo diváků usmrceno osmdesát.
Pomník důlní katastrofy? Ne, připomínka střelby do stávkujících horníků |
V důsledku to samozřejmě vedlo ke vzniku často bizarních fám, mezi lidmi se například spekulovalo o tom, že Brázdův vůz úmyslně poškodil jeden z mechaniků, údajně snad prý kvůli nějaké ženské.
Obrovskou zásluhu na tom, že sokolovská tragédie neupadla do naprostého zapomnění, má především regionální novinář Antonín Kunc. Podklady, které léta shromažďoval a archivoval, využili v roce 2003 i autoři televizního dokumentu „Sokolov 1966“ z cyklu „Osudové okamžiky“.
Sedmatřicet let po tragické události se jim podařilo vyhledat a vyzpovídat řadu přímých účastníků tragédie, pořadatelů, závodníků i diváků včetně těch, kteří byli při havárii Brázdova stroje zraněni.
Zapomenuté pomníky vojákům padlým za velké války jsou často uměleckými díly |
Asi nejsilnějším momentem patnáctiminutového filmu je výpověď Daga Krause, který byl na místě jako malý chlapec. Za to, že zůstal naživu, vděčí tatínkovi, jenž ho za to, že „zlobil“, pár minut před havárií zavřel za vchodové dveře blízkého činžovního domu. Jeho čtyřletá sestřička Renátka, která zůstala s rodiči na chodníku, pak při havárii utrpěla vážná poranění, kterým krátce po převozu do nemocnice podlehla.
Až čtyřicet let po tragické události byl na místě nehody 11. září 2006 odhalený památník věnovaný obětem havárie, bohužel ani to se neobešlo bez problémů. Dva roky po jeho odhalení si v místním tisku iniciátor vzniku pietního místa Antonín Kunc povzdechl, jak se pár týdnů před odhalením dozvěděl, že „peníze na pomník byly utraceny“ a že pomník místo městem původně osloveného akademického sochaře „narychlo vytvoří kameník“.
Prostý pomníček ve tvaru plochého přírodního kamene se čtyřřádkovým, časem už poněkud vybledlým nápisem na vyleštěné vrchní ploše stojí na svém místě dodnes. Občas se u něj někdo zastaví, občas se u něj objeví kytička.
