Autor výstavy Viktor Braunreiter uvedl, že výstava a vše kolem stojí na vyprávění konkrétního člověka, Adolfa Penzela, syna posledního německého starosty Plesné. Bylo mu osm let, když musel s rodiči do odsunu. Dnes je šestaosmdesátiletý muž virtuálním průvodcem návštěvníků.
Prostřednictvím videa líčí, jak vypadalo v příhraničí soužití lidí dvou národností, vypráví o dětství na Plesensku, o nástupu nacismu a o nových začátcích Němců, kteří museli po válce odejít.
Právě Adolf Penzel stojí za vznikem muzea ve městě Eichenzell, kam se po válce uchýlila většina plesenských Němců. Bylo jich kolem pěti stovek.
Dějiny představené očima dětí
„Běžně výstavní expozice vznikají tak, že existuje nějaký exponát a k němu se přiřadí příběh. My jsme to měli přesně naopak. Měli jsme silný příběh a k němu jsme dohledávali exponáty. Abychom návštěvníkům přiblížili situaci, vyprávěli jsme zážitky osmiletého kluka a jeho přátel, kteří v roce 1945 zažili odsun na vlastní kůži,“ vysvětluje Braunreiter.
Podotkl, že příběhy ukazují, jak velké dějiny dopadaly na obyčejného člověka. „Mně se líbí, že je to vyprávěné právě očima dětí, které mnohdy pořádně nechápaly, co se děje. Zatímco rodiče se hroutili, děti samotné stěhování prožívaly jako velké dobrodružství. Pro ně to nebylo až tak traumatizující,“ poznamenal Braunreiter.
Jak zabalit zavazadlo pro odsun
V souvislosti s tvorbou expozice zmiňuje, že je hrdý na řadu věcí. Například na to, že lidé si zde mohou prohlédnout předměty denní potřeby, které skutečně odsunem prošly. Jsou to věci, které byly pro plesenské Němce tak důležité, že se s nimi nedokázali rozloučit. Jsou tu originální bedny, do nichž si naskládali celé živobytí, všechen majetek, který si chtěli a mohli vzít s sebou.
„Na dotykovém monitoru si to mohou návštěvníci sami zkusit. Tohle můžeš, tohle vzít s sebou nesmíš a teď jsi přesáhl dovolený váhový limit zavazadla. Tak se to dělo. Já to i chápu. Ten vztek na vše německé musel být po válce asi ohromný. Ale stále si říkám, že my vlastně zpovídáme ty, kteří za to nemohli. Protože tehdy byli dětmi,“ krčí rameny Braunreiter.
Lidi oddělila neprostupná hranice
Muzeum představuje život v pohraničí i z českého pohledu. Nechybí vznik republiky, vzestup německého nacionalismu včetně odsunu českého obyvatelstva, který se v Plesné týkal přibližně padesáti Čechů.
V další z expozic se lidé dozvědí leccos o dosídlování pohraničí a o životě za železnou oponou. Vypráví o tom například Karin Nováková. Ta tehdy do odsunu nemusela.
„Je zajímavé sledovat, jak rozdílně se vyvíjely osudy lidí pocházejících z jednoho města, oddělených neprostupnou hranicí. A jak paní Karin vyprávěla, tady to nebylo úplně jednoduché. Vzpomínala, co se dělo po válce, na nástup komunismu. Její výpověď končí rokem 1989,“ konstatuje autor výstavy.
Část expozice je věnována zemětřesným rojům
Vedle česko - bavorských expozic o historii regionu zde návštěvníci najdou také informace o vývoji průmyslu a rovněž o geologii celého Chebska. Jedna část výstavy je věnována zdejšímu fenoménu, zemětřesným rojům. Muzeum je přístupné od 1. dubna do 31. října, vždy v pátek a o víkendech od 10 do 16 hodin.
Od června do konce letních prázdnin je možné jej kromě toho navštívit i ve čtvrtek. „Po předchozí domluvě je ale možné přijít i v jiných termínech. Rádi zde uvítáme i větší skupiny návštěvníků,“ doplnila vedoucí plesenského infocentra Doris Bigasová.
