Dlouhá, přes čtyři roky trvající válka, si vyžádala do té doby nepředstavitelné množství obětí. Na celém světě bylo mobilizováno více než šedesát milionů vojáků, z nichž přes devět a půl milionu padlo a další statisíce byly doživotně zmrzačeny. Zhruba deset, a podle některých odhadů možná až dvacet milionů obětí, si válka vyžádala i v řadách civilistů.
Z Čech a Moravy bylo do zbraně povoláno asi milion tři sta tisíc mužů, počet padlých v boji nebo zemřelých na následky válečných zranění odhaduje respektovaný demograf Vladimír Srb na tři sta tisíc, což dělá asi tři procenta z tehdejších necelých deseti milionů obyvatel zemí Koruny české.
Jejich památku na místech velkých bitev připomínají vojenské hřbitovy a po celé Evropě pomníky se jmény padlých. Kolik takových pomníků vzniklo na našem území, lze těžko odhadovat. Geograficko-historický projekt Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského, který mapuje pomníky legionářům a padlým v 1. světové válce na území bývalého Československa, jich uvádí 2734.
Seznam však není zdaleka kompletní. Největší mezery má celkem nepřekvapivě v oblasti takzvaných Sudet a hlavně na Karlovarsku. Například ze tří pomníků na Sokolovsku, o kterých bude dále řeč, není v této databázi žádná zmínka, a přitom jde nesporně o zajímavá sochařská díla.
Pomník v Dasnicích
V obci ležící na levém břehu Ohře stojí pomník připomínající 16 mužů, z nichž třináct padlo na bojištích ve Francii, Srbsku, Haliči, Rusku a Itálii a tři zemřeli na následky zranění. Na to, že v obci před druhou světovou válkou žily necelé čtyři stovky obyvatel (dnes jich tu žije 261), je to číslo strašidelné. Největší utrpení přinesla válka (zřejmě rozvětvené) rodině Pleierů, ve které oplakávali šest mrtvých mužů.
Pomník má podobu mohutného hrubě opracovaného žulového monobloku s kamenným válečným křížem a deskou se jmény padlých na čelní straně. Před kamenem je socha žalem zlomeného sedícího vojáka s puškou v pravé ruce a přilbou mezi koleny. Z litého betonu zpevněného armaturou ji vytvořil kameník Eduard Müller z Kynšperka nad Ohří.
Ve spodní části desky je věnování, z něhož lze soudit, že pomník vznikl z iniciativy dasnického spolku dobrovolných hasičů. Při celkové opravě pomníku v roce 1992 pak pod tímto věnováním přibyly další německé nápisy „Na paměť všem padlým 1939–1945“, „Mír a svobodu všem národům“ a dedikace „Spolek veteránů Ingolstadt-Mailing, Feldkirchen 1992“.
 |
Pomník v Kaceřově
Jeden z umělecky nejcennějších válečných pomníků na Karlovarsku stojí asi 700 metrů východně od Kaceřova při silnici do Chlumu svaté Maří od 13. července 1924. Tehdy byl na tomto místě slavnostně odhalený při příležitosti desátého výročí propuknutí Velké války.
Monument má podobu mohutného, více než dva metry vysokého kamene z hrubě opracované žuly s koulí na vrcholu, před kterým je postavená socha mytického rytíře svírajícího oběma rukama meč ve svislé poloze.
Autorem sochy je chebský rodák Johann Adolf Mayerl (28. srpna 1884 – 23. září 1954), žák profesora Myslbeka na pražské Akademii výtvarných umění, považovaný za nejvýznamnějšího sochaře Chebska první poloviny 20. století. Sochu z pochlovické žuly vytesal chebský kameník Hans Höllering.
Pod špičkou meče byla původně deska se seznamem 24 jmen obyvatel Kaceřova s místy a daty jejich úmrtí a německým nápisem „Zřízeno ve světové válce 1914–1918 padlým hrdinům obce Kaceřov“. Deska byla po druhé světové válce odstraněná. Podobný osud potkal i desku umístěnou na pomník po roce 1989. Byla opakovaně vandalsky zničená a opět obnovená.
Nakonec byla na pomník umístěná deska s českým nápisem „Seznam občanů obce Kaceřov, kteří padli a zahynuli v první světové válce v letech 1914–1918“ a se sedmadvaceti jmény, která byla opsaná z obecní kroniky.
Památník turnerům v Sokolově
Jeden z nejoriginálnějších válečných pomníků byl zřízený v roce 1925 v dnešních Husových sadech v Sokolově v blízkosti krytého plaveckého bazénu. Památník je ve tvaru ve skále vytesaného hrobu s ležící postavou mrtvého vojáka. Byl věnován členům Německého tělovýchovného hnutí (Turnverein), kteří padli jako vojáci Rakousko-uherské armády v 1. světové válce.
Po stranách pomníku byly umístěné desky se jmény padlých, ty byly však po druhé světové válce odstraněné. Spousta lidí pak památník považovala (a bůhví, jestli pořád ještě nepovažuje) za pomník zavaleného horníka. Dnes je po levé straně pomníku deska s českým nápisem „Na paměť všem padlým vojákům v 1. světové válce 1914–1918“.
Po pravé straně je deska s uvedením autora originálního řešení pomníku, kterým je sokolovský rodák, významný malíř a grafik Toni Schönecker (1. listopadu 1893 – 2. listopadu 1979). Pomník v Husových sadech je jedinou dochovanou sochařskou realizací Toni Schöneckera v Čechách.
Z měděného plechu vytepaná socha Krista na památníku padlým z 1. světové války na vrchu Hard v Sokolově byla za druhé světové války roztavená na výrobu zbraní. Z jeho monumentálních malířských prací se do současnosti dochovala pouze freska na štítu kostela sv. Kunhuty v Královském Poříčí.
15. října 2022 |
