„Tvar Sokolow nalézáme v práci Jana Nejedlého už v roce 1830. Místopisný název Sokolow v praxi poprvé použil pražský kartograf Jan Loth v roce 1847,“ uvádí ředitel Muzea Sokolov Michael Rund.
S další změnou přichází kniha Karla Amerlinga Průmysl v Čechách z roku 1851, kdy je zmiňován Sokolov pouze s jednoduchým V na konci.
„Po vzniku Československa se používal úřední název Falknov nad Ohří. Jiří Klůc ve své bakalářské práci upozornil, že snahy o přejmenování se objevily znovu v letech 1919 a 1920. Tehdy je však ředitel zemského archivu Jan Bedřich Novák odmítl. Proto se až do roku 1948 používal úřední název Falknov nad Ohří, do května roku 1945 i jeho německá podoba,“ poznamenal Rund.
Většina obyvatel se vyslovila pro Sokolov
Snahy o přejmenování po válce neutichly. Například Karel Krigler z Kohoutova u Dvora Králové nad Labem zaslal v prosinci 1945 do Falknova dopis, ve kterém navrhl jména Sokolov, Sokolice, Sokodoly či Doloslavy. V roce 1946 se pak mezi obyvateli konala anketa o změně jména města. Většina, konkrétně to bylo 87 procent, se vyslovila pro Sokolov
„Název vycházel z německého významu slova Falkenau, tedy Sokolí luh. Již tehdy byl na návrh historika Václava Němce spojován s bitvou u ukrajinského Sokolova. V roce 1943 tu poprvé bojoval proti Němcům československý armádní sbor. Souvislost se jménem ukrajinské vesničky byla po roce 1948 využívána propagandou jako symbol osvobození Československa z východu,“ konstatuje Rund.
Svoboda a Stainer prvními čestnými občany
Rund připomněl, že v roce 1947 dokonce požádal národní výbor ve Falknově, aby se město nově jmenovalo přímo Sokolovo. To ovšem ministerstvo vnitra odmítlo a 8. února 1948 rozhodlo o změně názvu z Falknova na Sokolov. Vzhledem k bouřlivým únorovým událostem se ale slavnostní přejmenování uskutečnilo až 31. března.
Toho dne do města dorazil ministr národní obrany Ludvík Svoboda a poslanec Bedřich Steiner, rovněž účastník bitvy o Sokolovo. Na večerní slavnosti v Hornickém domě se pak oba hosté stali prvními čestnými občany města Sokolov.
