Poslední ze zvonů, který nese jméno Panny Marie a váží téměř půl tuny, posvětil kardinál Dominik Duka, emeritní arcibiskup pražský. Pak už všechny tři vyzvedl jeřáb do věže na připravené místo.
„Specialisté ze Slovenska pracovali už od středy, aby bylo vše nachystáno a klaplo tak, jak má. Když se pak po mši svaté zvony rozezněly, byl to pro nás neuvěřitelně silný zážitek a ukápla i nějaká ta slza dojetí,“ uvedla Jitka Hlavsová, předsedkyně spolku Loketské zvony.
První byla sv. Anežka
Spolek vznikl v roce 2018 s tím, že jeho hlavním úkolem bude sehnat peníze na zvony. Už o rok později se podařilo renovovat nejmenší ze zvonů nesoucí jméno sv. Florián, který ve věži zůstal. Další tři bylo však třeba odlít. To byla práce pro dílnu Leticie Vránové Dytrychové z Brodku u Přerova. Ta zvony i navrhla.
„Vloni na jaře připutoval do Lokte zvon sv. Anežka a poté na podzim sv. Václav. Oba ale čekaly v kostele až do letoška na třetí ze zvonů. Chtěli jsme, aby se rozezněly všechny spolu,“ řekla Jitka Hlavsová. Na obnovu loketských zvonů bylo zapotřebí minimálně dvou milionů korun. A tuto částku vynesla i sbírka vyhlášená 24. prosince 2018.
Teď ještě zvonkohra
Přispěly stovky a stovky lidí, podnikatelů i dalších subjektů nejen z regionu. „Peníze přicházely na transparentní bankovní účet, ale lidé přispívali i do kasiček po městě a při kulturních akcích. Využijeme také peníze za prodej příležitostných zvonků odlitých k této události ze stejné zvonoviny, z jaké vznikl zvon Panny Marie,“ poznamenala Jitka Hlavsová.
Zvonků vznikla rovná stovka. Forma po jejich odlití byla zničena, a tím dostaly punc originality. Sbírka na zvony sice splnila svůj účel, avšak ještě nekončí. „Chceme zvony doplnit ještě o zvonkohru. Snad se to v příštím roce podaří,“ věří Hlavsová. A kolik tři reálné zvony váží? Nejlehčí sv. Václav má 220 kilogramů, o sto kilo je těžší sv. Anežka a Panna Marie s 500 kilogramy je nejtěžší.
Dlouhých osmdesát let
Loket o své zvony přišel hned dvakrát. Nejprve za první světové války, kdy byly z kostela svatého Václava sejmuty pro válečné potřeby rakouské monarchie. Ve 20. letech 20. století se je podařilo obnovit. Během jednoho roku tehdy obyvatelé Lokte dali dohromady prostředky na odlití čtyř nových zvonů. V roce 1942 byly ale i ty odvezeny a zničeny.
„Po druhé světové válce zůstala kostelní věž prázdná a o zvony se nikdo příliš nezajímal. Němečtí obyvatelé byli odsunuti a ti, co přicházeli do pohraničí, měli úplně jiné starosti. A to období bez zvonů se protáhlo na dlouhých osmdesát let,“ dodala Jitka Hlavsová.
Zvony k člověku patří
Do iniciativy na obnovu zvonů se zapojil i historik Miloš Bělohlávek. Zdůraznil, že rozeznění loketských zvonů má pozitivní náboj. „Když zvony zvoní, je to doba klidu a rozvoje. Zvony se většinou odmlčely za válečných konfliktů, kdy bývaly přetaveny ve zbraně. Stovky let patřil zvuk zvonů k běžnému obrazu města a kulturní krajiny ve střední Evropě,“ podotkl Miloš Bělohlávek.
Dodal, že ohlašovaly nejen denní dobu, ale provázely člověka na jeho cestě životem prakticky na každém kroku. „Jejich odlití bylo velkou událostí, stejně jako bylo zlomovou a traumatickou součástí společenské paměti i snímání zvonů během válek. Pro dnešního člověka je velmi náročné představit si, jak významná byla úloha zvonů ve společnosti,“ řekl historik.
