Vzpomínku na zesnulé začala ašská radnice řešit v souvislosti s budováním parku Historie, který bude připomínat často bolestné milníky ašských dějin. S necitlivým zrušením hřbitova, na němž spočinuly nejvýznamnější osobnosti města, se Aš vypořádá stavbou památníku. Objekt z tmavého opracovaného kamene vznikne na půdorysu někdejší honosné márnice.
„Kamenné bloky už jsou provizorně na místě. V některých jsou prohlubně, do nichž bude možné umístit svíčky. Ke konečným úpravám pietního místa dojde na jaře,“ uvedl ašský mluvčí Milan Vrbata. S tím, že dokončením se uzavře stavební část přeměny lokality na park Historie. Původní návrh na vytvoření virtuální zdi se jmény pohřbených se tak neuskuteční.
Na hřbitově kdysi spočinul i mecenáš Geipel
„Bylo by to složité. Hřbitov byl rozlehlý, pohřbívalo se tu několik století. Navíc dokumentace ke hřbitovu není od druhé světové války k dispozici,“ podotkl Vrbata. Doplnil, že v rámci přeměny lokality došlo rovněž na stavbu lanového dětského hřiště. Poslední částí projektu je vytvoření virtuální naučné stezky. Právě ta odkáže na zásadní momenty historie Ašska.
Pohřebiště vzniklo v sousedství evangelického kostela v Aši. Místo posledního odpočinku tu našli páni ze Zedtwitz, vlivné ašské osobnosti, například známý mecenáš Gustav Geipel, i řadoví obyvatelé. Hřbitovu nechyběla ani velká a zdobná márnice. V roce 1724 došlo k rozšíření hřbitova. Starou a novou část spojil kamenný most (na snímku), který je nyní nejstarší stavbou v Aši.
Patriotům se podařilo zachránit pár náhrobků
V roce 1960 kostel Svaté Trojice do základů vyhořel. Stalo se to v průběhu oprav, kdy vinou nedbalosti začal hořet naftový vysoušeč. Šest let poté byl uzavřen a zrušen také hřbitov. Náhrobní kameny skončily jako nepotřebné haraburdí na skládkách nebo v základech nových domů. Neudržované hrobky zůstaly otevřené.
Nakonec zaúřadovala těžká technika, která vše srovnala se zemí. Ašským patriotům se v té době podařilo zachránit jen několik unikátních náhrobních kamenů, které je dnes možné vidět v zahradách ašského muzea. V roce 1975 vyrostly na části hřbitova tenisové kurty. Zbylý prostor hřbitova poté pokryl lesopark.
V minulosti se na popud německých rodáků hledaly způsoby, jak místo pietně upravit. Dokonce se uvažovalo o přemístění tenisových kurtů. Nakonec však byl u vstupu na sportoviště odhalen menší památník, který existenci největšího ašského hřbitova připomíná.
