„Rekonstrukce šancí na Chebském hradě byla rozdělena do čtyř etap. První se týkala úprav vstupního portálu do podzemí, v další došlo na opravu hradební zdi a v průběhu dalších dvou bude dokončena úprava chodníčků a cestní sítě na hradbách,“ řekl chebský místostarosta Pavel Pagáč.
Ten také zmínil novinku, a to, že po mnoha letech dostala kamenná zeď, oddělující hradby od prostoru před hradem, novou omítku. Novinka vzbudila velký ohlas zejména na sociálních sítích, kde se k ní řada diskutujících vyjadřovala.
Chebský hrad čeká rekonstrukce šancí, úprav se dočká i jejich okolí |
„Ano, tohle hodně bouřilo veřejnost, je to kontroverzní téma. Nicméně historicky všechny tyto historické objekty bývaly omítnuty. Je to z ryze praktických důvodů, protože dřívější zdivo nebylo tak kvalitní. Bylo zděno na vápennou maltu a podléhalo degradaci. Právě ta omítka dokázala zdivo ochránit tak, aby vydrželo déle,“ dodal Pagáč s tím, že o omítnutí zdi rozhodli památkáři, a to na základě historických dat.
Hlavním lákadlem je podzemí, i to je unikátní
„Co se týče délky, může se Chebský hrad se svými 350 metry podzemních chodeb měřit s nejvýznamnějšími památkami v Česku. Musíme ovšem pominout pevnostní města Josefov a Terezín, která se vyznačují rozsáhlými podzemními systémy. Z ostatních míst se podle odborníků větším podzemím může chlubit už jen Vyšehrad, který má 980 metrů chodeb. Na pomyslném třetím místě je pak Špilberk, jehož chodby jsou dlouhé 330 metrů. Kasematy v Hradci Králové a v Olomouci se dochovaly pouze z malé části,“ informoval kastelán hradu Tomáš Dostál.
Lidé se podle jeho zkušeností při návštěvách hradu na podzemí hodně ptají. Zatím ovšem mají smůlu. „My jsme však měli tuto část hradu uzavřenou nebo jsme ji otevřeli jen výjimečně, v hodně omezeném režimu. A to je škoda. Proto věřím, že se letos dočkáme a podzemí zpřístupníme,“ předestřel kastelán.
Upozornil však, že procházet se hluboko pod povrchem bude možné pouze s průvodcem. Důvodem je bezpečnost. „Ty chodby se tu všelijak kříží, jedna spojka funguje tak, že by lidé mohli bloudit v podstatě stále v kruhu. Ale není třeba se návštěvy bát. I kdyby náhodou došlo k výpadku proudu a v prostoru, který je nějakých dvacet metrů pod povrchem, nastala absolutní tma, jsou na to naši průvodci připraveni. Mají u sebe silný zdroj světla a navíc se tu vyznají i poslepu,“ ujistil kastelán Dostál.
Zdi císařského paláce na Chebském hradě jsou opravené |
Podle jeho slov sloužilo v minulosti podzemí jako sklady pro případ obléhání. Obránci tady ukládali vojenský erár a možná i zásoby. Prostě vše, co v případě obléhání mohlo pomoci vydržet.
Podzemní prostory pravděpodobně využívali začátkem 20. století i měšťané během Valdštejnských slavností, které se ve městě konaly. Svědčí o tom malby na zdech. Na jedné je čert, který má kolem sebe německý nápis Dobré víno tiší žal. V další místnosti je obrázek sudu, na kterém leží jakési zvíře. „Někdo v něm vidí černou kočku, jiný opici,“ dodal se smíchem kastelán.
Chebský hrad patří mezi unikátní památky v Česku. Jeho historie je spjata s rodem Štaufů. Fridrich Barbarossa, římský císař, nechal v polovině 12. století původní hrad přestavět na císařskou falc, která je jedinou na českém území.
