„Jde o půdorysy vybraných památek doplněných v některých případech o jejich fasády či jiné detaily,“ přiblížila projekt Naděžda Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.
Jak zdůraznila, památkáři spolupracují se zdravotně postiženými na zprostředkovávání kulturního dědictví pro lidi se zvláštními potřebami už dlouhodobě.
„Národní památkový úřad je jednou z mála státních organizací, která se problematice zdravotně postižených intenzivně věnuje,“ pochválil památkáře Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR. Podle jeho slov je cílem obou organizací, aby obdobné haptické modely byly k dispozici na všech českých památkách.
Tomu se Národní památkový ústav nebrání. „Projekt Památky na dlani chceme postupně rozšiřovat i o ty objekty, které na seznamu UNESCO nejsou,“ přislíbila Goryczková. Jedním z prvních zájemců je podle jejích slov i zámek Kynžvart, který hostil prezentaci modelů.
Projekt, kterým chtějí památkáři zpřístupnit památky nejrůznějším skupinám, začal v letech 2010 až 2011. „Formulovali jsme cílové skupiny lidí. Od dětí přes seniory po rodiče s dětmi. V té době vznikla i myšlenka představit kulturní dědictví také hostům se speciálními potřebami,“ popsala vznik projektu Martina Indrová, vedoucí odboru edukace a dalšího vzdělávání NPÚ.
První část projektu, tedy vědecko výzkumný projekt, dotovalo ministerstvo kultury. „Později jsme hledali dílčí projekty, mezi které patří i prezentované Památky na dlani,“ řekla Indrová. „Ten financujeme z vlastních prostředků účelově vázaných na propagace památek UNESCO,“ doplnila generální ředitelka NPÚ Goryczková.
Haptické modely UNESCO
|
Samotnou výrobu haptických modelů má na starosti spolek Vide Manibus. Základem je papírová matrice, samotný model je pak vyrobený z neměkčeného PVC. „Garantujeme, že matrice vydrží výrobu tří tisíc finálních modelů,“ uvedl David Linek z Vide Manibus.
O využití 3D tisku podle něj spolek neuvažoval hlavně z finančních důvodů. „Navíc 3D tisk nesplňuje naše představy o podobě modelů,“ vysvětlil Linek.
Shánění kvalitních podkladů bylo podle Naděždy Goryczkové stejně náročné jako výroba matric. „Správy jednotlivých památek nám ale vyšly vstříc,“ konstatovala generální ředitelka NPÚ.
Haptické, tedy dotykové modely nejsou úplnou novinkou, v takovém měřítku, kdy touto formou památkáři propagují hned dvanáct lokalit, však zatím použité nebyly. Modely budou k dispozici na pokladnách jednotlivých památek. Podle zájmu o ně rozhodnou památkáři o výrobě dalších sad.
Na bečovském zámku už jeden haptický model mají. Vyrobili jej vězni z Horního Slavkova a nevidomým zprostředkovává podobu vzácného relikviáře svatého Maura.
