V nové expozici, která prezentuje dosud málo známá fakta o životě a působení sochaře Adolfa Mayerla ve Františkových Lázních, veřejnosti představuje rovněž známou plastiku chlapce, od 50. let minulého století nazývanou František, a to v její původní barevnosti. Současně ji poprvé v poválečné historii města prezentuje v dobovém kontextu.
„Mayerlova keramická plastika chlapce s rybou, která je dnes v expozici Městského muzea Františkovy Lázně, byla roku 1934 umístěna do záhonů u Františkova pramene jako symbol jeho pověstné síly. Chlapečkův pramen, jak se Františkovu prameni již v 19. století přezdívalo, prý umí pomoci každé ženě, která si přeje syna. Naopak za děvčátko lze vděčit pramenu Lučnímu,“ popsal ředitel muzea Štěpán Karel Odstrčil.
Prověřený motiv
Předlohou bylo dílo, které Mayerl vytvořil pro kašnu ve dvoře dříve Německého dnes Slovanského domu v Praze. Mayerl se rozhodl pro staletími prověřený motiv. Vymodeloval putto neboli nahého boubelatého chlapce, kterého posadil na velikou rybu a do rukou mu vložil další. Obě ryby sloužily jako chrliče vody. Podobný motiv pak Mayerl použil pro keramickou plastiku, kterou vytvořil pro okrasný záhon u „Chlapečkova pramene“.
V 50. letech 20. století pak místní fotografové léčivou sílu pramene vztáhli přímo na plastiku chlapce, kterému se od té doby říká František. Kvůli opakovanému poškozování dnes na místě Mayerlovy plastiky stojí již její čtvrtá verze.
Více než samotné dílo je však podle historika umění a ředitele Galerie výtvarného umění v Chebu Marcela Fišera mnohem zajímavější kult, který se k němu váže. Pro Česko je ojedinělý, neboť lze Františka skutečně vnímat jako obdobu slavného bruselského „Manneken Pis“.
Populární plastika
Zahradní plastika u Chlapečkova pramene sloužila v 50. letech minulého století jako oblíbená stafáž při fotografování. Vypráví se, že se fotografové snažili přivést své zákaznice k úsměvu a přitom jim říkali: „Chcete chlapečka? Tak ho chytněte za levou nožičku.“
Legendami opředená plastika však byla několikrát zničena a po rozhodnutí městské rady začátkem 60. let nahradit ji „esteticky cennější“ sochou, se měl stát ikonický František minulostí. Ani to však Františkovou popularitou neotřáslo. Tamní fotografové Mayerlovu původní plastiku opravili a na přenosném podstavci ji nadále používali jako stafáž.
Za těchto okolností bylo město přinuceno vrátit Františkovi jeho místo. Roku 1967 vytvořili sochaři Oskar Kozák a Jiří Lendr současnou, čtvrtou verzi symbolu města, který byl tentokrát zhotoven z nezničitelného bronzu. Mayerlův pestře glazovaný chlapec byl později bronzové plastice barevně přizpůsoben. Hnědě natřený nadále sloužil v jednom z místních fotoateliérů.
Roku 1990 plastiku zakoupilo Městské muzeum Františkovy Lázně, v letošním roce pak restaurátorka Lucie Kališová Mayerlově plastice navrátila její původní vzhled.
Na zimu dostává František háčkovanou výzdobu:
17. listopadu 2018 |
