Likvidace rozsáhlých porostů rostlinných vetřelců je přitom obtížná. Biologové proto vyzývají turisty a výletníky, aby jim s mapováním invazních a nepůvodních druhů pomohli.
„Vhodné je nález takových rostlin zdokumentovat. Tedy zapsat polohu, popsat druh a rozsah výskytu, pokud možno vyfotografovat a vše nahlásit na místně příslušný orgán ochrany přírody. K tomu dobře poslouží třeba aplikace Biolog nebo iNaturalist,“ popsala Jana Rolková ze Správy CHKO Slavkovský les.
Připomněla, že nevítaným rostlinným cizincům se v české přírodě často velmi dobře daří. Náklady na jejich likvidaci a omezování jsou zejména v chráněných územích enormní. Za rozšířením řady druhů přitom stojí člověk.
Obrana proti invazi bolševníku nabírá v Karlovarském kraji na obrátkách |
„Například vzhledově atraktivní vrbina tečkovaná nebo pitulník stříbřitý často najdeme v okolí měst a zahrádkářských lokalit. Šíření vydatně napomáhá nešvar mnohých českých zahrádkářů vyvážet odpad ze zahrádek do okolní přírody,“ upozornil Petr Jiras ze Správy CHKO Slavkovský les s tím, že většina problematických druhů rostlin byla do Evropy záměrně přivezena už v 18. a 19. století, invaze však pokračují i v současnosti.
„Nejdravějším druhům stačí opravdu málo. Třeba křídlatka japonská, dnes rozšířená po celé Evropě, pochází z několika trsů přivezených v roce 1848 jedním holandským zahradníkem z cesty po Japonsku. Podobnou historií prošly i mnohem mediálně známější invazní druhy jako bolševník velkolepý či netýkavka žláznatá,“ vysvětlila botanička. Podle jejích slov v současnosti porosty křídlatky na řadě míst lemují tok řek Ohře a Teplé, objevují se i v okolí Karlových Varů.
Do pohraniční krajiny v Zeleném pásu se vracejí staré ovocné odrůdy |
„Dalším příkladem invazního šíření mohou být například vrbina tečkovaná či pitulník stříbřitý,“ představil další vetřelce Petr Jiras. Popsal, že vrbina vytváří záplavy žlutých květů. Ale na vlhčích místech v přírodě, kam snadno ze zahrad uniká, k sobě často již nic jiného nepustí.
Také nenáročná bylina stinných míst, pitulník stříbřitý, se s největší pravděpodobností rozšířil do volné přírody ze zahrad. Problémem však je, že dokáže pokrýt stovky metrů čtverečních a vytlačit odsud veškerou konkurenci. Také nápadná rostlina s velikými listy a žlutými květy, kolotočník ozdobný, může představovat problém.
Pochází z jihovýchodní Evropy, na vlhčích a světlejších místech u nás často zplaňuje. „V posledních letech se silně šíří v lesích okolo Mariánských Lázní. V přírodních lokalitách vytlačuje původní byliny. Kontakt s jeho listy může u citlivých osob vyvolat alergickou reakci a vyrážku. Podobně zplaňují i zlatobýl kanadský a zlatobýl obrovský. Nejstarší evropský záznam o jejich pěstování pochází z období kolem roku 1750 z Anglie,“ řekla Rolková.
U nás je zlatobýl kanadský uváděn poprvé jako planě rostoucí v okolí Karlových Varů v roce 1838. Oba druhy ve volné přírodě obsazují okolí železnic a silnic. Podobně se kolem silnic nebo u potoků v obcích šíří okrasná tráva chrastice rákosovitá s bílými podélnými proužky.
4. července 2011 |
