„Entomologové tu sbírali vzorky. Na výsledky jejich průzkumu ještě čekáme. Ale dopředu nás upozornili, že vliv koní se plně projeví příští, možná až přespříští rok,“ potvrdil starosta Krásné Luboš Pokorný s tím, že lokalita, v níž se koně pohybují, se zásahům člověka nevyhne.
Důvodem je intenzivní růst nepůvodních topolů, které je nutné pravidelně řezat, protože koním jejich výhonky nechutnají. „Doufali jsme, že mladé topoly budou koně okusovat, to ale moc nevyšlo. Důsledně se jim vyhýbají. Tak jsme se domluvili, že se do ořezu topolů pustíme znovu na podzim. Jinak koně žerou úplně všechno, pastva tu funguje dobře. Přikrmovat se nijak nemusejí, jen jim do ohrady občas dáváme kusy soli k lizu, aby si doplnili minerální látky,“ vysvětlil Pokorný.
Zapomenutý kout země je teď atrakcí, lidi sem lákají koně i procházka alejí |
V rezervaci zvířata najdou i vodu. V tůni blízkého prameniště voda nevysychá ani v nejparnějších dnech.
Divocí koně jsou podle starosty velkým lákadlem. Obec proto pro návštěvníky zbudovala pozorovatelnu, ze které je možné koně sledovat a zároveň je nerušit.
„Chodí tam školy, školky, rodiny s dětmi i turistické výpravy. Na místo jsme dali pracovní listy, které si mohou děti vyplnit,“ přiblížil starosta. V rezervaci aktuálně žijí dvě klisny a hříbě plemene exmoorský pony, který je ve srovnání s klasickým koněm menší, ale mimořádně odolný a přivyklý chudé stravě.
Doplňování a obohacování stravy například o jablka či mrkev koně nepotřebují. Naopak. Přilepšování jim může způsobit vážné zdravotní potíže, a v krajním případě vést dokonce k úhybu zvířete.
„Pozornost návštěvníků koně snášejí dobře. Jsou docela dost zvědaví, takže když se někde něco děje, jdou se tam podívat. Lidé tak mají poměrně velkou šanci, že stádečko uvidí,“ uvedl starosta Pokorný.
V Krásné náhle uhynula divoká kobyla. Přikrmování za to nemohlo, ukázala pitva |
Kromě koní je možné na místě vidět i nově vysazené původní druhy ovocných stromů, keřů a bylin.
S výběrem vhodných starých odrůd pomohl Krásenským ředitel Bečovské botanické zahrady Jiří Šindelář. „Celkem tu je vysazeno šest jabloní, dvě hrušně a dvě třešně. Před okusem sazenice chrání kónické dřevěné konstrukce tak, aby se koně dostali s vypásáním až ke kmeni, ale ne na kmen a do koruny stromků,“ popsal Jiří Šindelář.
Dodal, že zajímavými odrůdami v oboře jsou například jabloň Česká pochoutka či Strýmka, třešeň Kaštánka a Rychlice německá, hrušeň Dielova a Koporečka.
