Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tv„Doba oprav byla náročná zejména pro naše hosty, kteří přijížděli do lázní vlakem. Ale stálo to za to. Budova, na jejíž opravu jsme čekali dlouhých dvacet let, si udržela historický ráz a zároveň je po opravách velmi moderní. Je to krásná brána do našeho města,“ řekla starostka Františkových Lázní Lenka Průšová.
Doplnila, že v současnosti radnice dokončuje projekt na cykloboxy, které by se měly objevit v prostoru před nádražím.
„Františkovy Lázně figurují od roku 2021 na seznamu světového dědictví UNESCO, samotná nádraží budova je součástí městské památkové rezervace. Na stavební práce proto dohlíželi památkáři, kteří mimo jiné rozhodli o světle růžové barvě fasády. Ta byla typická pro saské dráhy, kterým původně patřilo i zdejší nádraží,“ vysvětlil generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.
Původní vzhled získala rovněž střecha, a to výslednou barevností i použitými materiály. Pomyslný návrat do doby vzniku nádraží představuje i tvar historických říms. Stavební úpravy v interiéru pak zahrnovaly kompletní obnovu podlah, stěn a podhledů, stejně tak repasi dveří a oken.
Nové jsou i všechny vnitřní instalace. Stavbaři zmodernizovali odbavovací halu včetně vstupů, všechny veřejně přístupné prostory jsou nyní plně bezbariérové. Cestující zde kromě pokladen najdou i stánek s občerstvením. Vzniklo také komfortní zázemí pro dopravce a pro zaměstnance Správy železnic.
Nádraží v Chebu, Bečově i Františkových Lázních se dočkají rekonstrukce |
V horních patrech budovy je jedenáct bytů. Při jejich modernizaci objevili dělníci historické hrázděné příčky, které bylo třeba zachovat. Aby mohly zůstat autentickou připomínkou dobové drážní architektury, upravovaly se dispozice jednotlivých bytů.
„Jak to u starých budov bývá, v průběhu rekonstrukce jsme zjistili řadu problémů. Například se měnila kvůli dřevomorce část střešní vazby. Dá se tedy říct, že jsme budovu opravili od sklepa až po střechu. Některé prvky bylo třeba restaurovat,“ uvedl Svoboda.
Zmínil i nález historické dlažby na nástupišti, která se objevila po odkrytí novějších asfaltových vrstev. Žulové velkoformátové desky byly po konzultaci s památkáři repasovány, využití našly na chodníku před nádražní budovou.
„Rekonstrukce této nádražní budovy nás postavila před řadu technických i organizačních výzev. V průběhu prací jsme odhalili rozsáhlé poškození dřevěných konstrukcí dřevomorkou, což si vyžádalo změnu projekčního a technologického řešení. Společně se zástupci investora jsme se s tím dokázali popasovat a předáváme stavbu, která bude mít nosnou konstrukci s delší životností, než bylo původně plánováno,“ doplnil Pavel Trojan ze společnosti Metrostav CZ.
Františkolázeňské nádraží bude po obnově navenek historické, ale uvnitř moderní |
Práce na nádraží ve Františkových Lázních ale nekončí. „Teď přijde na řadu navazující část železniční infrastruktury, která by měla být v budoucnu bezbariérová. Nyní se připravuje projekt a za tři roky bychom chtěli vyhlásit soutěž na rekonstrukci železničního uzlu jako takového. Některé prvky už jsou hotové, mám na mysli třeba úroveň zabezpečení, pokračovat budeme v kolejišti,“ dodal Jiří Svoboda.
Jak prozradil historik Štěpán Karel Odstrčil, železniční stanice Františkovy Lázně vznikla v roce 1865 spolu s železničními tratěmi ve směru z Chebu na Plavno a z Chebu do Hofu.
„Výpravní budova byla postavena ve spolupráci saských a bavorských drah. Až do doby po první světové válce, kdy vznikla Společnost říšských drah, tedy Deutsche Reichsbahngesellschaft, se o staniční budovu dělily Královská saská a Královská bavorská státní dráha. Roku 1871 byla do stanice zaústěna také trať Buštěhradské dráhy z Prahy přes Karlovy Vary,“ popsal Odstrčil.
Do Františkových Lázní se dá z Plzně dojet pendolinem, za hodinu a 11 minut |
Upozornil, že budova postavená podle typového projektu Saské královské státní dráhy se svým charakterem zcela vymyká v Česku jinak běžné starorakouské drážní architektuře. Původní objekt sestával pouze z centrální části, nejpozději do roku 1882 byla přistavěna boční křídla.
Roku 1912 bylo východní křídlo rozšířeno o toalety a restaurační sál. Vnější podobu budovy zásadně ovlivnila rekonstrukce z roku 1929, v jejímž průběhu byla zjednodušena původně zdobná fasáda.
K dalšímu výraznému zásahu došlo v 80. letech 20. století, kdy byla nahrazena původní okna a také litinová konstrukce zastřešení prvního nástupiště. Nádražní halu i po rekonstrukci zdobí trojdílná vitráž na téma lázeňství, kterou v letech 1964 až 1965 vytvořil František Sembdner.
19. února 2024 |
