O přestěhování záchytky vedení města Sokolov dlouhodobě usiluje, zatím bez úspěchu. Podle statistik místní městské policie přitom bezdomovců přibývá. Řešení narůstajících dluhů není podle starosty Petra Kubise jednoduché.
„Nyní nám dluží přes milion korun asi čtyřicet osob, což jsou lidé bez domova,“ uvedl starosta. Sokolov jako v první město v republice začal protiprávní jednání bezdomovců řešit. Postihovali je za všechny přestupky, a pokud prohřešky překročily únosnou mez, dostali bezdomovci zákaz pobytu. Od roku 2017 ale už není možné zákaz pobytu použít.
Záchytka patří pod psychiatrii
Situaci ve městě navíc komplikuje i fakt, že je tady protialkoholní záchytná stanice. Lidé bez střechy nad hlavou z regionu jsou jejími častými klienty. A často pak v Sokolově zůstávají. O přemístění zařízení se představitelé města dlouho pokoušejí. Radnice chce nyní jednat o možné finanční kompenzaci ze strany ostatních měst či kraje.
„Chceme, aby záchytka nebyla pod zdravotnickou záchrannou službou, ale pod psychiatrií. Domníváme se, že většina osob, které se tam dostávají opakovaně, má psychiatrický problém,“ naznačil Petr Kubis. Už dnes město spolupracuje s psychiatrickým oddělením ostrovské nemocnice při řešení případů agresivity, kterých přibývá.
Chybí možnost zakázat pobyt
Strážníci mají ve vztahu k bezdomovcům jen omezené možnosti, jak jejich problémy řešit. Jak na nedávné konferenci městských policií uvedl Stanislav Makovička, vedoucí právního oddělení Městské policie Karlovy Vary, jediné, na čem lidem bez domova opravu záleží, je jejich svoboda. Omezit ji ovšem není podle něj jednoduché.
„Institut zakázání pobytu sice nějakou dobu v české legislativě zakotvený byl, ale už není,“ podotkl Makovička. Další formou, jak omezit volnost bezdomovců, jsou veřejně prospěšné práce. I ty se ale řídí přísnými pravidly. „Může je nařídit soud jako alternativu k trestu odnětí svobody. Existuje pracovní povinnost v rámci krizových stavů, případně v zájmu ochrany života a zdraví,“ poznamenal Makovička.
Kdo ví, kolik bezdomovci dluží
Vyfiltrovat data o tom, kolik dluží bezdomovci karlovarskému magistrátu, je podle jeho mluvčího Jana Kopála složité. Obrázek si lze udělat na základě porušování vyhlášky o zákazu pití alkoholu na veřejnosti.
„Vymahatelnost je devítiprocentní. Zbylých 91 procent případů jsou hlavně osoby bez přístřeší, které strážníci řeší opakovaně,“ naznačil Kopál. Dluh na pokutách je asi 120 tisíc korun.
V Chebu žijí podle údajů radnice přibližně dvě stovky lidí bez domova. Vyčíslit, kolik městu dluží, je ale podle úředníků nemožné. „Máme zmapované, kde se tito lidé pohybují, víme o nich, nabízíme jim některé služby nebo poradenství. Ovšem zda a kolik právě bezdomovci radnici dluží, to město takto neeviduje,“ uvedla chebská mluvčí Simona Liptáková.
