Jakmile se do stavby zakously demoliční stroje, přišla 5. dubna zpráva, že ministerstvo kultury zvažuje klášter prohlásit kulturní památkou. V takovém případě se zchátralý objekt dostal pod ochranu zákona o památkové péči. A ten hovoří jasně. Demolovat a ničit se už nesmí.
Majitel tvrdí, že kvůli bezpečnosti ubourává jen nestabilní konstrukce, odpůrci likvidace kláštera naopak namítají, že se demoluje nad rámec a že mizí i zdi, které jsou stabilní. A úředníci se přou, kdo má pravomoc zasáhnout.
„Navzdory zákonu o ochraně památek klášter mizí doslova před očima. V úterý stroje shodily komín. Většina objektu už dnes prakticky neexistuje. Proč tedy takový zákon máme, když nikdo nevyžaduje jeho dodržování?“ ptá se Jaroslav Vyčichlo, správce webu Památky a příroda Karlovarska, který se situaci kolem kláštera dlouhodobě věnuje.
„Stavební úřad v Chebu měl další poškozování objektů zastavit okamžitě poté, co dostal informaci o zahájení řízení o prohlášení památkou,“ myslí si Vyčichlo.
My bourání zastavit nemůžeme, vzkazuje město
Chebský stavební úřad však ústy mluvčího města Tomáše Ivaniče vzkázal, že k zastavení prací nemá kompetence. Ke všem krokům je prý příslušné pouze ministerstvo kultury.
„Vynucovat zákon musí ministerstvo, které nařízení vydalo. Náš stavební odbor vydal demoliční výměr a zahájí s majitelem stavby správní řízení, protože v demolici pokračoval i poté, co mu bylo rozhodnutí ministerstva kultury doručeno. Hrozí mu pokuta až dva miliony korun,“ uvedl Ivanič.
S tím ale ministerstvo kultury nesouhlasí. „V průběhu řízení je povinností vlastníka chránit svoji věc nebo stavbu před poškozením, zničením nebo odcizením. Jinými slovy, povolení k demolici stavby, kterou vydal stavební úřad, po celou dobu řízení neplatí,“ uvedla mluvčí ministerstva Simona Cigánková.
„Nic víc zákon o státní památkové péči v této souvislosti neříká a k ničemu jinému orgány památkové péče nezmocňuje,“ dodala.
„V kraji jsme se s takovým případem ještě nesetkali“
Podle vedoucího chebského stavebního úřadu Jaroslava Šinky je ale věc složitější.
„Problém je v tom, že ve chvíli, kdy majitel zprávu o zahájení řízení dostal na stůl, už byla třetina areálu pryč. Z konstrukcí čouhaly armatury, byly odhalené komíny. Pokud by foukl vítr, hrozilo by, že to popadá celé. Jednání na místě jsme měli 15. dubna. Byl zde statik i památkáři. Jenže nikdo neřekl, jak by vypadalo po stavební stránce, kdyby zůstalo torzo kláštera stát, neviděl jsem ani žádný statický posudek. Ten by měl zajistit majitel, jenže toho k tomu nikdo nevyzval. My tak nemáme šanci zasáhnout. Na to všechno jsme ministerstvo kultury upozornili,“ vyjmenoval Šinka.
S případem si nevědí rady ani památkáři. „Opravdu je to těžké. Selský rozum říká, že zasáhnout by měl stavební úřad. Ale kdo má ze zákona výkonnou moc, když majitel svojí povinnosti nedostál, to opravdu nevím. V Karlovarském kraji jsme podobný případ ještě neřešili,“ uvedla vedoucí oddělení památkové péče Karlovarského krajského úřadu Jaroslava Pokludová.
Bourat musíme dál, stavba by se mohla zřítit, vysvětluje majitel
Petr Bruno Karabec, který zastupuje majitele areálu, společnost Beta Energy Investment s.r.o., už před časem ujistil, že demolice pokračovat nebude.
„Firma odstraňuje nestabilní konstrukce, které hrozí pádem. Bourat musíme dál, není možné jen tak skončit. Stavba by se mohla nekontrolovaně zřítit. To platí i o komínu, který šel k zemi v úterý. Jak jsme se dohodli s památkáři, kostela a věže se demolice zatím nedotkne,“ slíbil Karabec.
Jenže podle Jaroslava Vyčichla byly vedle problémových odstraněny i stabilní zdi, došlo také k narušení konstrukce kostela.
„Shodili všechno bez ohledu na stabilitu. Klášter už dnes prakticky neexistuje. Zeď kostela byla porušena v prostoru severozápadního nároží. Zároveň je narušeno přilehlé vstupní křídlo, které mělo podle vyjádření statika sloužit jako opora samostatně stojícího kostela,“ uvedl Vyčichlo.
Karabec poškození nevyloučil. Uvedl však, že je možné, že sporné části zdiva spadly samy. „O tom nevím, nebyl jsem tam. Ale máme v Chebu zkušeného stavbyvedoucího, takže si nemyslím, že by k nějakému narušení kostela došlo záměrně.“
Karabec už nyní deklaruje, že firmě vznikla v souvislosti s přerušením demolice kláštera nemalá škoda.
„Odhaduji to na 270 tisíc korun denně. K tomu je nutné připočíst náklady případného soudního sporu s developerem, který má v této lokalitě podnikatelský záměr a se zdržením nebo dokonce s tím, že zůstane stát kostel, vůbec nepočítal,“ doplnil Karabec. Předeslal, že firma pravděpodobně bude chtít odškodnění po ministerstvu kultury.
