Vendula Hřebíková pracuje jako lektorka v jazykové škole KV Jazyky, která mimo jiné pořádá kurzy češtiny pro občany Ruské federace a další lidi, jejichž rodnou řečí je ruština. Kurz je vhodný jako příprava ke zkoušce pro cizince žádající o trvalý pobyt či živnostenské oprávnění.
"Naši žáci mají radost, když v obchodě, u lékaře, restauraci nebo v lázních použijí české věty, které je naučím. To je třeba dobrý den, mladá paní a prosím vás. Jenže ať přijdou, kam přijdou, všude na ně Češi mluví rusky. Myslím si, že to mají v restauracích dokonce nařízené," sdělila lektorka.
A pak při hodinách češtiny od žáků slyší, jak se jim jazyk líbí a že se jej chtějí naučit. Jenže speciálně v Karlových Varech mají praxi ztíženou. Rusky se zde totiž automaticky mluví i na Čechy. A jídelníčky dostávají hosté rovnou v ruštině.
Rusky mluvící žáci patří k nejpilnějším
Jazyková škola KV Jazyky si rusky hovořící žáky pochvaluje. Na rozdíl například od Vietnamců, kteří jsou od rána do noci v obchodě nebo v jiné práci, si ukáznění cizinci z Ruské federace, kteří u nás chtějí žít a pracovat, najdou na výuku čas. Na kurzy chodí podle potřeby dopoledne i odpoledne. Případně si objednají soukromý kurz jen pro sebe.
Podobnou zkušenost má i učitelka ruštiny a češtiny v důchodu Marie, která letos připravovala na jedné z karlovarských středních škol k jazykové zkoušce skupinu Ukrajinců zaměstnaných na Karlovarsku. "Pro podnikatele dělníci dřeli od časného rána až do deseti hodin večer, takže na učení neměli čas. Zkoušku samozřejmě neudělali."
Lektorku Vendulu Hřebíkovou pokaždé mile překvapuje, že se její žáci chtějí učit česky. Vůbec se podle ní nepotvrdilo chování cizinců ve stylu "nám to tady v Karlových Varech všechno patří!"
Motivací velké skupiny je snaha zvládnout český jazyk. "Není to kvůli zkoušce, ale především tomu, že chtějí v místě nového bydliště mluvit jako domorodci, i když jim přízvuk zůstane napořád."
Příruční zavazadlo napěchovala studentka učebnicemi
Lektorka své žáky nabádá, aby si jazyk sami opakovali o prázdninách. Jedna Ruska s tím ale měla při odletu z karlovarského letiště v Olšových Vratech potíž. Celníkovi se totiž nezdálo pasažérčino příruční zavazadlo. Když jej otevřel, tak uviděl učebnici českého jazyka, pracovní sešity a kompaktní disky s lekcemi z češtiny. Pasažérka vysvětlila, že se musí učit i o prázdninách. Na to celník pravil, že učitelka a maminky se musejí poslouchat. Zavřel příruční zavazadlo a bylo to.
Někdo z karlovarských podnikatelů na kurzy češtiny chodil, jiný ne. Paní Asmat Shanava, které patří gruzínská restaurace Pirosmani, se před 15 lety učila cizímu jazyku se svou školou povinnou dcerou a synem. Domů k nim docházela učitelka. Věnovala se přitom i mamince. Navíc podnikatelka chodila i na kurzy do obchodní akademie.
"Jinak jsem ale samoučka, jak se rusky říká. Nejtěžší slovo bylo pravděpodobně. Mohla jsem se přestěhovat do jiných států. Ale když mně krátce po příjezdu umřel manžel a já zůstala sama s malými dětmi, tak mi nejvíce pomohli sousedi. Proto nelituji, že jsem si zvolila Českou republiku."
Pivo a česnečka. To jsou oblíbená slova ruského podnikatele
Studené pivo je nejkrásnějším českým souslovím pro ruského podnikatele Kamila Magomedova, který v Karlových Varech žije a podniká. "Platí to zejména, když je horko," svěřil se podnikatel. Jakmile ale uhodí mrazy, nekrásnější je pro něj slovní spojení horká česnečka. Protože Kamil Magomedov chodí do českých hospod na pivo, od štamgastů zná spoustu sprostých slov. Hned jich spoustu vyjmenoval.
Horší to ale zpočátku bylo se slovy, která znějí v obou jazycích foneticky téměř stejně, ale mají jiný význam. Čerstvý chleba například není v ruštině čerstvý. Platí to i o slově duchy, které v ruštině znamená voňavka.
Lektorka Vendula Hřebíková se nediví, že žákům nejlépe v paměti utkví sprostá česká slova, protože jsou chytlavá. Platí to i v dalších jazycích. "Vulgarismy na rozdíl od spisovného jazyka neučíme. Někdy ale žáci komolí sprostá slova, která bůhvíkde slyšeli. Ti nejpilnější si pak zapisují do sešitů správné znění. Prosím je, aby to nedělali, protože bych se pak musela propadnout hanbou, co jsem je učila," usmívala se lektorka.
Na druhé straně ale uznává, že cizinci musejí znát význam vulgarismů, které slyší kolem sebe. Už jen kvůli tomu, že ruští podnikatelé mívají stavební firmy, jejichž zaměstnanci nemusejí mluvit právě spisovně. V těchto případech je užitečné, když majitel firmy ví, že dělníci nadávají.
Karlovarský podnikatel Igor Oberemko dělal v roce 1996 jazykovou zkoušku na živnostenském úřadě. "Hodně jsem se učil z knih a novin. Zvládnu sprostá slova, jako je hov... a další. Když to někdo řekne, tak nekoukám s otevřenou pusou, protože mne náležitě vyškolil kamarád, pan Černý," uculoval se Rus. Dodnes rád vzpomíná na svoji učitelku češtiny, "milou starou dámu", paní Fialovou.
